Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - - BLOK - - - - - - - - - - - -

Krteček

Krteček

Neskutečná modla a kámoš odvedle

autor: Palo Pilch | 20. 03. 2006, 15:34:27 | návštěv: 3878 | reakcí: 2

Chcete-li zažít neskutečný zážitek v kině, vydejte se na kreslené pohádky pro děti. Ideálně pak na Krtečka. Samotná show se ale neodehrává na plátně, nýbrž před ním. Řeč je o cílové skupině černého hmyzožravce - dětech.

Nedávno jsem po prochlastané noci šel uklidnit a potěšit svou duši do kina v Třinci. Jednou za čas se totiž promítá hodinové pásmo pohádek Zdeňka Milera o Krtečkovi. Když pominu dospělý doprovod dětí, bylo v sále cca 100-150 malých člověků. Každý pohodlně usazen na klíně maminky nebo tatínka, v ruce pytel popcornu a ve druhé potřebnou pixlu kofoly nebo jiného pití.

Po setmění se většina dětí na doporučení svých rodičů uklidnila, ale ne na dlouho. Někteří pionýři totiž už znali obsah jednotlivých dílů ze života zvířete, které ničí zahrady seč může, a vyprávěli je dost nahlas svým dospělým. jiné naproti tomu, zpravidla ty mladší, trénovaly své fonetické dovednosti opakováním Krtkovy slovní zásoby. Legendární Krtkovo "hele" jsem si zopakoval i já.

Fascinující ale bylo, jak se malé děti dokázaly zažrat do obsahu celého animovaného filmu. Kam se hrabou výbuchy lidí v sále při představeních osvědčeného komika Petra Novotného. Když šlo ale do tuhého, děcka ani nedutala, čekala, jak Kret (polsky Krtek) trable vyřeší. Vrcholem toho všeho byly dvě události.

První souznění dětí s Krtečkem bylo velmi znát, když se na jeho hromádku hlíny řítil gigantický buldozer. Čím blíž byl Krtkově domečku, tím více děcka řvala hrůzou a strachem, že snad Krteček bude muset svůj barák opustit. Krtek to ale vyřešil se škodolibostí sobě vlastní a buldozeru přestavěl trať.

Druhý, pro změnu smutný okamžik, nastal v epizodě Krtek a televize. Na obrazovce zmíněného přístroje se objevila lahvička s lebkou a zkříženými hnáty, která byla určena nebohému Krtkovi. Po vcelku brutální proceduře, kdy měl být hmyzožrout smeten z povrchu země, se Krtek splašil a rozbil zahradníkovi anténu. Ten se pak solidně naštval a druhý den si už vezl plný vozík deratizačního koktejlu. A tu to přišlo. Hudba jak na pohřbu, zahradník se blíží s odhodlaným výrazem a flaškou jedu ke Krtkovi... a děcka brečí. Skutečně, některé děti v sále začaly potichu, ale o to upřímněji, vzlykat. Lawrence Arabský by to nesvedl lépe.

Je to fascinující. Osobně jsem byl vychováván v ryze materialistickém duchu. Nikdy jsem nevěřil na Ježíška (ostatně jeho existence mi ani nebyla nikdy posouvána) a ani na to, že čáp nosí děti. Krtka jsem bral jen jako nudnou pohádku, která nemá šanci soupeřit s mými oblíbenými Teenage Mutant Ninja Turtles. Teď jsem viděl, že on ten Krtek si přece jen získal srdce mnoha dětí. Braly ho naprosto vážně, jako by bydlel naproti v baráku. Prostě kámoš od vedle.

Zajděte si někdy do kina na pásmo pro děti, možná, že zažijete něco podobného. A on ten Krtek je vlastně docela dobrá pohádka, jen poslední dobou taky utrpěl pár facek díky své vlastní komercionalizaci.

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
krtek.wbs.cz
13. 04. 2006, 22:52:34
Kolik je autorovi článku? :D

Čtenář
21. 03. 2006, 07:42:30
...Snišit krrrtka...

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek