Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - - EXPRESS - - - - - - - - - - - -

Prohlášení kolektivu Milada

Prohlášení kolektivu Milada

netisková zpráva

autor: redakce | 9. 07. 2009, 07:25:52 | návštěv: 814 | reakcí: 0

Tímto prohlášením se kolektiv Milady snaží vyjádřit svůj pohled na události posledních dnů a také nastínit vizi do budoucna.

Od vyklizení původního domu se naše skupina výrazně rozrostla a nadále zůstává otevřená novým lidem. Funguje na nehierarchické bázi, bez vůdců a ovládaných a na samosprávných principech. Na rozhodování kolektivu se podílí všichni a všechny, kdo se také podílí na jeho chodu. Proces rozhodování probíhá tak, aby bylo dosaženo všeobecného souhlasu. V opozici proti stávajícímu společenskému uspořádání se snažíme fungovat na principech vzájemné pomoci, rovnosti a respektu; své vztahy a tužby neměříme penězi ani prestiží.

Uvědomujeme si, že prostory v Truhlářské ulici se k nám dostaly poněkud zvláštním způsobem. Squaterské aktivity na Miladě ani nikde jinde k něčemu podobnému rozhodně mířeny nebyly. Firma Petra Svinky stojí v čele valící se vlny tzv. gentrifikace - postupného vylidňování centra města a nahrazování obytných budov kancelářemi a obchodními prostory, v obecném smyslu pak přeměnu struktury města od potřeb lidí směrem k potřebám businessu. Tedy procesu, proti kterému stojí squating v přímé opozici. Je třeba připomenout, že složitá situace, kterou vyvolalo zničení funkčního centra Milada, nám nenabízela příliš široký manévrovací prostor. Ano, mohli jsme nebízené prostory odmítnout. Vlně kritiky bychom se tím stejně nevyhnuli, jen by byla jiného druhu.

Ve světle těchto skutečností jsme zvažovali, jak s poskytnutými prostorami naložit. Mezi návrhy, pohybujícími se od úplného odmítnutí a vrácení prostor po jejich plné využití k bydlení, jsme nakonec dlouhou diskusí došli k tomu, že se pokusíme tyto prostory využít subverzivním, podvratným způsobem. Zkusíme vzniklou situaci převrátit a využít jinak, než je očekáváno.

Pro kompletní prostory v Truhlářské (tedy včetně bytů, které nebudou použity k trvalému bydlení) plánujeme využití v duchu našich aktivit:
kromě občasných koncertů jde třeba o výstavy, pravidelné vaření pro lidi bez domova (aktivita Food Not Bombs), pořádání veřejných workshopů a dílen, přednášek, provozování infocentra o squatingu a právě o procesu gentrifikace, různé umělecké aktivity atd. V neposlední řadě se hodláme pokusit navázat spolupráci nejen s našimi novými sousedy a sousedkami, ale i dalšími nájemnicemi a nájemníky ohrožovanými vytrvalým tlakem na "dobrovolné" vystěhování se z prodaných bytových domů, s cílem podpořit je prakticky i teoreticky v jejich odhodlání ve svých bytech zůstat.

Přijetím a využitím prostor v Truhlářské náš boj a naše aktivity nekončí.
Vidíme jasnou hranici mezi squatingem a tím, co se v Truhlářské bude dít.
Prostory v Truhlářské se k nám dostali jako "vedlejší produkt"squaterských snah a takovými i zůstanou. Pokusíme se je naplnit pozitivním obsahem, zároveň ale neustáváme ve své snaze získat svobodné, autonomní "a tedy zasquatované" prostory.
(8.7.09)

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek