Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - - EXPRESS - - - - - - - - - - - -

FILMOVÝ FESTIVAL ZLATÝ VOČI …jubilejní 15. ročník

FILMOVÝ FESTIVAL ZLATÝ VOČI …jubilejní 15. ročník

tisková zpráva

autor: redakce | 4. 04. 2010, 20:35:16 | návštěv: 891 | reakcí: 0

FESTIVAL ZLATÝ VOČI ...jubilejní 15. ročník

10.-11.5.2010
Klub K4, Famu, Filosofická fakulta

Studentský festival ZLATÝ VOČI má dlouhodobou a bohatou historii, na jejímž počátku stála dnes již legendární nezávislá skupina Bulšitfilm (Pavel Marek, Roman Včelák, Dalibor Fencl). Podle slov pamětníků si filmová skupina Bulšit zorganizovala festival jako záminku k tomu, aby si sama mohla udělit nějaké ceny. Zároveň usilovala o to, aby vytvořila filmovou událost, která se měla dramaturgií i samotnou atmosférou lišit od tehdejších festivalů amatérského filmu. Kromě Bulšitu se dále na organizaci podíleli Táňa Slánská, Martin Mička, Pavel Kumpán a David Černý. Tak se tedy ve velkém sále klubu Delta sešlo několik desítek diváků, kterým pořadatelé promítli kolem 8 filmů a festival byl vyčerpán předáním cen a prodlouženým večírkem. Hlavní cenu získal film skupiny Bulšit NAROZENINY V PARKU.

V roce 1994 si cinefilové z katedry filmové vědy na FF UK vyžádali obnovení festivalu a festival byl přesunut na univerzitní půdu, kde v různých podobách a intenzitě přetrval až do současnosti. Duchovním otcem tohoto přesunu se stal filmař a cinefil Vít Janeček. Zlatý Voči získaly respekt, ohlas a vybrané obecenstvo a porota byla složena převážně z akademických hodnostářů. Třetí ročník festivalu (1995) se zaštítil krátkým úryvkem z novinového (nebo osobního?) rozhovoru s ministerským předsedou Václavem Klausem, v němž se jej zvědavý tazatel ptá: „Řekněte, dáte letos více peněz na kulturu?" A ministr odpoví: „Kdepak, zlatý voči!" Ovšem jestli tehdy ještě padlo: „Aha, jistě pane ministře," se už dnes nikdo nedozví.

Byly udělovány tři nejvýznamnější ceny: Zlatý Voči, Voči Jeanne Moreau, Růžový brejle a od krizového roku 1998 také Poškrábaný brejle Kurta Krena. V roce 1999 se festival konal poprvé v posunutém termínu a to v období vánočním. Přibyly ceny X-Ray Eyes a Voči pro pláč. Ovšem po tomto ročníku nastalo období několikaleté propasti, než se Zlatý Voči znova probudily v roce 2003.

Letošní ročník je již ročníkem patnáctým a organizátoři přistupují k těmto polokulatinám obzvláště svátečně. I přesto, že Zlatý Voči letos tíží bídná finanční situace, návštěvníci nebudou ochuzeni o neopakovatelné filmové zážitky a bohatý doprovodný program. Filmy se budou promítat na akademické půdě - v klubu K4 v Celetné ulici, v promítacích místnostech FAMU a Filosofické fakulty. V porotě zasednou nejen čeští, ale i zahraniční odborníci. Přijďte se podívat a posuďte sami, kolik neobjevených talentů je mezi námi. Nechte své oči pokochat se vizuální smrští všeho druhu a možná to budete příští rok i vy, kdo bude svůj snímek promítat na festivalovém plátně.

V letošním programu se objeví filmy ze všech koutů republiky a nebudou chybět ani zahraniční příspěvky. Po dni stráveném v promítacích halách se můžete občerstvit u doprovodného programu s dobrým vínem a příjemnou muzikou.

Festival ZLATÝ VOČI má co nabídnout. Nudit se rozhodně nebudete. O kulturní zážitek i zábavu bude letos hojně postaráno. Budeme se na vás těšit.

...dopřejte vizuální pokocháníčko svým OČÍM.

www.zlatyvoci.cz

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek