Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - - PROFILY - - - - - - - - - - - -

Butthole Surfers

Butthole Surfers

Prolítli zatracený

autor: Job | 22. 04. 2009, 12:23:52 | návštěv: 25602 | reakcí: 0

Jít přes čáru. To má svý kouzlo, vlastní apetit. Ubrouskama vezdejšíma občas upadne sousto. Dva zběhlý účeťáci v barvách LSD dopogujou k Biafrovi, aby se na patě pustili za utíkajícím Corey Ruskem. Pokoušou ho dvakrát, škorpit se budou na věky. Herda do zad. Máme tady Psychic... Powerless... roj rozpálených mexických včel. Bodaj a štípou, masivní ataka. Jde se znova přes čáry, Gibby Pop tluče podobně zhejralý punk kids mikrofonem přes číra a lidi z Flipper se válej v backstage rozhadrovaný jako sukně panenek z krepovýho papíru. Kdo chce mayhem, skáče rovnou na druhou pecku z vyboxovanýho danajskýho daru - Eye Of The Chicken. Slyšíte Kraftwerk a bojíte se šlápnout do dutejch slov šílenýho kazatele. Chcete ven, ale jste zvědaví, co se stanu po výbuchu Dum Dum? Začne se zhmotňovat přízrak úvodních release čísel Touch and Go, Sub Popu a Blast First. Jak kobra hrozící tsunami zadržuje posluchače v pozici zajíc. Padesátimetrovej můstek, skalní proláklina, nemožnost návratu z další mašinérie. Legrace, kterou si tak dobře osvojil Krusty Krustowski. Demence názvu Negro Observer není nic proti stejnojmennému opusu, přivoníte k masožravýmu alterpopu?

Na Psychic... Powerless... se odehrává zázračnej úkaz. Žánry kolidujou, ale chaos dostává konturu osobitýho přístupu. Jeff Pinkus dělá z basy klíčovej hřídel. Ten se pohybuje vlastní trajektorií, reje zem, aby i ty nejblbější nápady Teresy Nervosy kanuly ja mana nebeská. Ságo pana basketbalisty se zhrouceným egem maže a jede. Butthole Surfer - pochcaný kalhoty, Star Wars, komiksy o koních, Půlnoční kovboj, ochutnávka vajglů, letecká guma místo strun na base. Country i blues z estrádního bloku 1985 na chvíli brání v pohledu na monument hodnej ZVĚČNĚNÍ. "Cow. Cow the angel... Cow into the angel." Mantra podle který zvučili Melvins. Dávivej kašel z předpokladem. Hypnóza, definice, konečný stádium prenatálu. Rostoucí obdiv podobně jako u The Jesus Lizard je nezadržitelnej (taky jim kluci leštili kliky vanů). Kliknutý do šestiminutový smyčky tohle dává smysl. Jsme lumíci, jdeme se zabít, přijďte později. Nic už neni stejný, ani Gary Floyd. Éra Friska končí v tom nejlepším, program se přepíná z Milka na Reagonovi strojírny.

Chvilkový výpadek elektřiny vyplňují stepující tanečnice z prvotiny Brown Reason To Live.

Rembrantova číča škrábe na dveře a vám se pouštět nechce. Minule vás pokousala jedovatou karbidovou směsí na čištění výfuku, ba co hůř: s kyselinama odplavila moudrost věků. Přečkejte čekárnu v suterénu a vydejte se do přízemí, kde vyplouvá do dálek týpí bez kotev námořník Pee Pee. Komiks? Možná. Možná animák, kterej začne vyzařovat trochu jiný frekvence, když zachytíte porno výjev America Woman na uplnym dně celý stěny. Je to rap, inspirace pro Ciccone Youth, Waynův svět o deset let pozdějc. Zapomínám na nechuť s čubám, pářím se se super kočkou. B-boying už z postele nevyháním ani při gotický vsuvce těhotnýho Kinga Coffeeho inspirujícího bicí automat. Sled skečů, šklebící se obličeje, tělní tekutiny na zbrusu novejch korzích. Dekadence Hatleho, vírník obecný v kleci se sovou pálenou. Dejte sem minerálku, chci tančit ploužák Strangers Die Everyday. Zůstane-li i poté Perry(vá) odskočím k Whirling Hall Of Knives. Hala domu na přeměstí v patře nepostrádá středostavoského komfortu, zvuky tu zní jak v odhlučněné jeskyni. Pazourek, zapěstní kůstky, bejk anděl, volání divočiny, jde se přes koberec efektovýho lesa. Vykloňte se z okna do smogový mlhy pro tekutej úlomek slunce. Ságo. Ještě celý dvě minuty čtyřicet zaměstnanej mozkem na HZP. Smrk jménem Mark Says Alright: temnej koutek, odkladiště. Jsem rád, že dejchám klíčema. Kej ej j. Pozpátku do spektáklu, odchod střešním schodištěm zpátky do sklepa. Disko epilepsie a poslední varování před laboranty.

Eliška se přistrojila na schůzku. Má na sobě nanápadné baleríny, džíny vypasované podle pařížské módy, vkusný top zvýrazňující dekolt. Chybí jen bičík na nemravné hochy z předměstí. Nové kolo závodů ve zbrojení právě odstartovalo, Satan už neříkáte mamince, ale potenciální těhuli. Velké vyprávění lze i zkomprimovat do surovosti diamantu. Sweet Loaf - šílenství mezi nebem, pedály a křišťálovým zvukem. Graveyard - radost, že žijete v bahně, výchova Tarzanů pro 21. století, Pittsburg To Lebanon - tvrdší blues pozpátku, na černym tripu, pirátská hymna v Rudym moři, Weber - esence, vidíte klip od Juraja Herze hemžící se netvorama. Hay - pocta žralokovi ztracenýmu mezi úlovkama čudel, poslední potěšení před hřebama. Human Cannonball - ... vlak pokračuje na trase: Debaser - Vision Thing - The Wagon - Dirty Boots - Smells Like Teen Spirit, U. S. S. A. - tudy neprojdou, zamořená oblast, výplach zbytků mozku před reparací mrtvého, zápach tahačů Pershingů. The O-Men - zuřivej klaun chce novou ústavu, vlajku, řeč, identitu, vše vrcholí v rukách Šíleného. Kuntz - milimetrová práce z vietnamských zemljanek, horror v uších vysloužilců. Graveyard - heavy & loud, proud & infectious, žádnej duty free shop! 22 going on 23 - proroctví došlo naplnění.

Nedomejšlet, vidět! DNES OD 19:00 v Arše se Zkouškou sirén, Black Dice a originálním line-upem. Na letišti snad už mávaj nejvěrnější.

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek