Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE FILM - - - - - - - - -

V jako Vendeta

V jako Vendeta

Režie: James Mc Teigue

autor: maxim horovic | 28. 04. 2006, 15:45:01 | návštěv: 5676 | reakcí: 1

Nestihl jsem přehnaná očekávání nového filmu z rukou bratří Wachowských a to je dobře. Jejich podíl je „pouze“ scénáristický, režie se ujal debutující James McTeigue, který bratřím asistoval u Matrixu. Co od nich pochytil? Hlavně si dal setsakra pozor, aby se neocitl blízko kultovní trilogie. Bohužel to nestačilo, problém už ve scénáři.

Komiksový předobraz Allana Moorea (Liga výjimečných, Watchmen/Strážci), s níž nemám osobní zkušenost, je označovaný jako dílo výborné, hutné a složité, složené z mnoha dějových linek a vykazující se povlovným dějem, obtěžkané filozoficko-ideologickými pasážemi. Proč takovou předlohu? W. příběh očesali o mnoho rovin, jak vyplývá z reakcí Mooreových fanoušků. Přidali akci a brutalitu, ale z filmu se nestalo akční sci-fi, jak si mnozí přáli.

Totalitní Británie, celosvětové občanské války, biologické zbraně, televizní kazatelství a jeho všudypřítomný konzum. To je základní prostředí, futuristická vize budoucího uspořádání. Jenže nic z toho na plátně nefunguje, atmosféra chabá, zápletky mě míjí jak opožděné metro. „Orwellovský“ námět sice předestírá svět společenské nesvobody, ale proti filmovému „1984“ mu schází uvěřitelnost, naléhavost, tlak, který by se vás doktnul, ohromil vás, vtáhnul.

„Vendeta“ se skládá z mnoha retrospektiv, z nichž se dozvídáme o dětství dívky Eve, i o minulosti, pohnutkách a cílech mstitele s cejchem „V“. Jeho tvář ve filmu nespatříme a díky za opominuté klišé. Scény s „V“ jsou až na malé výjimky prosty akčního nabuzení, vystupuje coby floutkovský filozof stříknutý Zorrem a rádoby „shakespearovskou“ fatalitou a zároveň coby buditel, ten co otevírá oči své schovance i ostatním, hledí k demokracii. Klasický „matrixovský“ motiv, zbav se svého strachu a uvěř sama sobě. Bylo by nespravedlivé říct, že jde o plochou agitku, stejně jako je hloupé označit film za kontroverzní. I když staví do centra dění bytost bojující za svobodu teroristickými prostředky.

Snímku schází tempo, napětí, duše. Je to sled scén, které se nespojí, nestrhnou ani nezaujmou. Takový pocit jsem u bijáku neměl ani nepamatuju. Hugo Weawing sice pracuje s akcentem a rytmikou řeči, co mu taky jiného zbývá, ale mluvit o „body language“ je přemrštěné. Natalie Portman hraje co umí, ale ani jí jsem neuvěřil přerod nedůvěry ve fyzickou náklonnost k masce, jakkoliv by byla symbolická. Stejně tak vždy zajímavě rozporuplný Stephen Rea jako by nerozuměl své postavě. Kamera kouzlí ve tmě, nasvícení scén na úrovni černého divadla je prvotřídní, stejně jako pyromanské scény, ovšem to je poněkud málo.

Jestliže předloha je navzdory své složitosti a nepřístupnosti významným dílem a komiksovou klasikou, její filmová adaptace, mísící několik literárních motivů, mě minula jako němý somrák na hlavním nádraží. Film nevytěžil nic ze slibného motivu Krásky a zvířete, vedle níž působí jako špatně vyprávěná historka.

Informace

Originální název: V for Vendetta
Režie: James Mc Teigue
Hrají: Natalie Portman, Hugo Weaving, Stephen Fry, Sinéad Cusack, Rupert Graves, Stephen Rea, John Hurt
Žánr: sci-fi
Celkový čas: 132 minut
Země: USA / Německo
Rok: 2005
Distributor: Warner Bros
WWW: http://vforvendetta.warnerbros.com

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 1
Tufaya
1. 05. 2006, 17:23:49
musim souhlasit, vcera jsem na tento film sla s docela ocekavanim, predtim bylo jeste rozhodovani, zda na toto nebo dobu ledovou, ale myslim, ze jsem precijen mela jit na Ice Age 2.. film me dost zklamal, delal na tom sice dost znamej stab, ale vysledek nijaky..

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek