Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE FILM - - - - - - - - -

Kráska v nesnázích

Kráska v nesnázích

režie: Jan Hřebejk

autor: Davo Krstič | 20. 11. 2007, 13:55:22 | návštěv: 4013 | reakcí: 0

Režisérsko-scénáristická dvojice Jan Hřebejk a Petr Jarchovský se po komerčně velmi úspěšných adaptacích knih Petra Šabacha rozhodli natočit snímek podle původního scénáře a od období nacismu a komunismu přejít do současnosti. V roce 2004 tak vznikl film Horem pádem, pesimistická výpověď o aktuálním bytí v České republice, která i přes určitou povrchnost a časté zjednodušování dokázala nadchnout ty, kterým se už „pelíškovské“ příběhy poněkud zajídaly. Bylo to šťastné vykročení do neznáma a oba tvůrci se rozhodli, že v současnosti ještě chvíli zůstanou a zamíří do další neprozkoumané oblasti, kterou pro ně tentokrát představuje romantický film.

Je to kupodivu právě romantická linie, co v Krásce v nesnázích funguje naprosto bez výhrad. Na papíře možná spojení Abrhám-Geislerová budilo rozpaky, ty se však při jejich první společné scéně na plátně okamžitě rozplynou. Chemie mezi oběma protagonisty funguje dokonale – najednou nemáte pocit, že sledujete herce odříkávající repliky, ale skutečné lidi, mezi nimiž právě cosi přeskočilo. Scény rozhovorů působí improvizovaně (postavy mluví „přes sebe“, skáčou si do řeči nebo utnou větu v polovině) a o to opravdověji a věrohodněji. Kéž by se totéž dalo prohlásit i o zbytku filmu…

Jak je však u Hřebejka zvykem, nespokojí se s jedinou nosnou linií a přidává k ní další malé příběhy. Ostatně, jeho filmy byly vždy spíše mozaikami osudů tu více, tu méně zajímavých postav. Problém však spočívá v tom, že většina hrdinů Krásky se smrskla na pouhé karikatury a jednorozměrné figurky. Zamrzí především trestuhodně nevyužitá Emília Vašáryová. Stejná herečka, která v Horem pádem skvěle ztvárnila životnou a vrstevnatou postavu, tu najednou nemá vinou scénáře co předvést a po třetině filmu dokonce zcela mizí z plátna! Nemluvě pak o uvěřitelnosti charakterů – Josef Abrhám se s rolí Evžena, jemuž někdo zapomněl přidělat andělská křídla, pere více než statečně. Čestnou výjimku představuje v tomto směru postava Richarda v bravurním podání Jiřího Schmitzera. Nemocný člověk schovávající svou slabost za despotické chování. Snaží se hovořit kultivovaně, ale nakonec ho vždy prozradí vrozené humpoláctví. I když je na zemi, dokáže kolem sebe kopat a každý jeho úsměv děsí. Jde o jediného hrdinu filmu, jehož vývoj a jednání nelze dopředu odhadnout.

Jako by se režisér se scénáristou báli, že romantická linie není dostatečně nosná a může zavánět kýčem, nabalili na ni další motivy, dotýkající se (po vzoru Horem pádem) naší charakterově pokřivené společnosti plné zlodějů a podvodníků. A tak tu opět máme českého emigranta, jehož dobrosrdečnost, laskavost a nadhled tolik kontrastuje s naší přízemností, pokrytectvím a hulvátstvím. A k tomu ještě restituce, kšeftaření s realitami a náboženské sekty zneužívající prosté věřící. Přesně podle přísloví „příliš mnoho psů – zajícova smrt“ tak film, toužící vyjádřit se ke všemu, nevypovídá v závěru o ničem.

Již z předchozí Hřebejkovy tvorby bylo patrné, že režisér chce vyprávět o obyčejných problémech obyčejných lidí, ale nedokáže se přitom v obavě z divácké neatraktivnosti vzdát honby za efektem, která je čím dál úsměvnější. Syn Marcely je pro jistotu těžký astmatik, Evžen si na policejní vyšetřovně čte Kunderu, jeho první schůzka s Marcelou proběhne samozřejmě v blízkosti Karlova mostu…nemluvě už o obsazení dnes tak módní písničkářky Radůzy. Stejný problém postihl i scénář. To, co hýbe postavami a svádí je k sobě či od sebe, není osud nebo náhoda, ale autorská svévole, manipulující s hrdiny podle vlastní potřeby. Nejmarkantněji je to vidět na okolnostech seznámení Evžena a Marcely a jejího opětovného shledání se s manželem.

Zůstala profesionálně odvedená podívaná, za níž si největší pochvalu vedle herců zaslouží kameraman Jan Malíř. V jeho podání působí stejně krásně plavání v bazénu u Toskánské vily i rozprášení pozůstatků před motolským krematoriem. I to je ale málo v okamžiku, kdy chybí poutavý příběh. Na jeden takový přitom měli Hřebejk s Jarchovským zaděláno. Měli se ho držet.

Informace

Originální název: Kráska v nesnázích
Režie: Jan Hřebejk
Hrají: Anna Geislerová, Josef Abrhám, Jana Brejchová, Jiří Schmitzer a další
Žánr: komedie-drama
Celkový čas: 110 min
Země: ČR
Rok: 2006
Distributor: Falcon
WWW: http://www.falcon.cz/

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek