Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Silly Filip

Silly Filip

Gestation

autor: horovic | 3. 04. 2008, 12:28:18 | návštěv: 3563 | reakcí: 0

Objevitelská a příkladně osvětová edice Polí pět pokračuje ve svém odkrývání tuzemského undergroundu. Že se nebojí ani oblastí mimo rockové androšárny, dokazuje album vycházející pod pseudonymem Silly Filip. Tísnivá deska Gestation, kombinující hudební nástroje s elektronikou a důsledným zvukoobráběním, nedává spočinout. Když se oblékneš do bílého roucha a ušpiníš se krví, je jedno, jestli jsi maniak nebo lidoop.

Gestation je konečně počinem, který se dá vztáhnout k hudebním snahám radikálního sdružení Vítrholc. Zatímco pro brněnské těleso přímých poetů je příznačné elektronické příšeří, mnohosečná industriální kytara a zvony, Silly Filip je rozmanitější a náladovější. Na první pohled je to neumělé, tápající hledačství, na ten druhý podivná, potemnělá elektronická hudba, v našich krajích nesouměřitelná. Kde se vzala?

Silly Filip, hudebně kořenící v plastikovském undergroundu, dříve působil v recesisistické hip-hopové kapele. Z ní nezůstalo nic, namísto rapu řídká deklamace sloganů, citátů, útržků promluv (obdobné recitaci se věnuje ve skupině Degtukas). Nicméně text a slovo zaujímá spíše podřízené postavení, zjevivší se věta dokreslí celkovou atmosféru nebo navede vaše vnímání jiným směrem, ozvláštní neřečené: „A nejhorší je, když jedeš v autobuse – ty spíš – ten autobus zastaví – a ty se probudíš.“

Jestliže Vítrholc budují bizarní, ironickou krajinu plnou jízlivých výzev a přesných vulgarit, zalidněnou prazvláštními postavami (někdy jako by vypadly z Bondyho děl nebo Chadimova Gorleben), Silly Filip vytváří topos téměř prostý entit jakkoliv lidských či nikoli, vládne tu hlasité dusno a temná hra sonických světel.

Pracuje se samply živých nástrojů, které stejně tak mohou být jen softwarovou náhražkou, zaznamenáme cetky ztracených rozhovorů, ponořených do industriálního koloritu těžkého jako ocelové nebe snícího Vernea. Nelze si nevzpomenout na Anděrův Neurobeat, i když jeho album je ostřejší, soustružené a kompaktní. SF plave na hladině experimentu a zaznamenává zvuky, ruchy jsou mu bytostným projevem. Máte pocit, že jste se ocitli uprostřed safari, jen není jasné, zda je tu zvěř, nebo jen zvučné pozůstatky jejich těl.

Názvy písní jako Asie, Další skupina opic, Havěť nebo Ptáček slibují misi do nitra přírodního okeánu. Jenže jen co zaslechnete hnízdící sluku, něco se zavře a nezbavíte se dojmu, že jde o ztracenou vesmírnou laboratoř. Jednotlivé „písně“ se neodehrávají v klasických schématech, každá výprava je jiná a žádné úchyty nejsou přiliš zřetelné. Tato deska vybízí k obrazovému doprovodu, zároveň je skvělým soundtrackem vizí, které ve vás vyvolává.

Syrová, zásvětní a plná ozvěn. Neklidná a rezonující.

Informace

Žánr: electro-under-ground
Nosič: CD
Celkový čas: 38:47
Rok: 2008
Vydavatel: Polí pět
WWW: http://www.polipet.cz
Seznam skladeb:
  1. Asie
  2. Další skupina opic
  3. Havěť
  4. Návrat
  5. A ještě tak těsně předtím než se ty lidi začali probouzet
  6. Ptáček
  7. Nejhorší
  8. Připravuji se právem o naději
  9. Klezmer

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek