Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Le Christ Hypercubistic

Le Christ Hypercubistic

Jak upaść, to w górę!

autor: horovic | 23. 04. 2009, 07:34:52 | návštěv: 5313 | reakcí: 4

No tak jo: pro Le Christ Hypercubistic mám slabost a to pěkně zkurvenou, fakomrdi Orel a Indoš vypadaj jako francouzští anarchisti, co právě podřezali eifelovku, a bicmen MM (jak stylové) je tichej el diablo. Stačí to na lásku? Jasně, protože mají Palmu (doprovodnej vokál a šukatérské projekce). Deska roku.

Pokud si představuješ rock jako energii natáhnutou na věčnej falus nutný bolesti, tak tady je to měrou vrchovatou: melodie stále mlácená o stěnu chtíče, stojím a padám, ale vedle tebe je mi rovně. Všechny songy se dělí na ty nedodělané, dokonalé a na ty napůl. Zasáhnout můžou všechny, záleží na situaci a na postavení péra mozku. LCH jsou průnik.

Věci se maj tak: songy jako Internacionála nebo Hippopotamus Rock jsou naživo tak kundožravé, že ti kmitá tělo a hlad je tvý první jméno. Jenže když je najednou slyšíš vyžehlené zvukem studia, špína se rovná bordelu a přímka nekonečnu, prýštíš orgasmem. První dojem. Pak nastoupí Palma a víš, že vášeň má další rozměr, o kterém se nikdo nezmínil.

Pomona je nomen omen, sodovka neznamená chcanky a hit je úder, kterým si necháš vybít dech pořád znovu. Rád. Falešný konec někde za půlí jsou stažený gatě očekávání, které dostávají pořád další opratě. Každym momentem, bejby, co tě mrdám, jako bych se znovu rodil, cítíš to taky? Obrácenej porod byl můj sen, přechod do další hemisféry je sajfi, ale nikdy sem neslyšel lépe. 

Šatra jebe čistokrevně, čistej a hladkej nestojí v protikladu k hutnému a řezavému. Dokázal bych si představit jiné řešení, ale tahle práce je povýšení. Ne, nebudu ti kouřit, abych pochopil tvůj gel, postavím zrcadlo a podle postoje poznám jak se věci mají. Profi znamená naleštěnou piču, ale když je z čeho brát, všechno ladí. 

„Starej vocas“? Nene, novej a tuplovanej, nejsou moc rychlí, mají náběhy, melodie a nápady, ale nic neuspěchaj, představíš si rychlou kosu běsu a voni pohnou patkou a zazpívaj lásku. V téhle tónině je to skoro zázrak, jenže Palma je sladká na omak a děloha zrození čeká na zaklepání. Dobře, bez keců: v tu chvíli, kdy seš zpocenej a říkáš si, že The Mood byli konečně dobrej indie rock a Pavilon M2 budou úchvatní vždycky, naběhnou Hyperkubici. Tvrdší, masitější a s noisovým feelingem, tam kde se křížej cesty s Murky Ajar. Jako když Melvins potkaj na prolízačce My Bloody Valentine, jeden klátí retko a druhej mrská angličákem. Holky na to koukaj a budí se jim tělo.

Zní to jako bych byl placenej agent s mrtvou vodou? Může být, ale v můj prospěch skučí páteř prohnutá rozkoší. Patos? No jéje. Kde se vzali? Vždycky tu byli, v díře tvojí mámy, věční. Když spadnout, tak nahoru.

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: indie rock
Nosič: CD
Celkový čas: 31:00
Rok: 2009
Vydavatel: DIY
WWW: http://www.myspace.com/hyperkubistickykristus
Seznam skladeb:

Oswald
Hippotamus rock
Internacionála
Lanterns
Pomona
Bl.
Eyes – mouth – ears
Cb.
Rolex

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 4
download
23. 04. 2009, 18:45:41
http://mamamrdamaso.wz.cz/menu.htm#Le_Christ

dav
23. 04. 2009, 13:37:44
recka pecka jak debil vole!

b3
23. 04. 2009, 10:33:15
si to snad pustim ( i do gatí )

b2
23. 04. 2009, 10:25:24
souhlas, deska roku. jednoznačně

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek