Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Mono

Mono

Hymn To The Immortal Wind

autor: Váša | 3. 04. 2010, 12:19:05 | návštěv: 2598 | reakcí: 0

Mono pro mě vždycky byli naprosto ojedinělou kapelou, ke které se množství jiných post-rockových skupin marně snažilo přiblížit. Spousta se jich utápěla v patosu a melancholii, ale veškeré emoce a napětí, které se snažili nacpat do svých skladeb, vyzněly hluše a prázdně.  Mono vždycky měli něco, co ostatní ne, a to je činilo vyjímečnými. Říkejme tomu uvěřitelnost.

Nejinak je tomu i na poslední desce Hymn To The Immortal Wind. Od prvního do posledního tónu tomu věřím. Sedm eposů, pod kterými si ale každý může představit svůj vlastní příběh. Hudba Mono je hodně osobní, dokáže hodně říct v jakékoli situaci, v jakýchkoli myšlenkách. Ta hudba šeptá, ale záleží pouze na tobě, co uslyšíš. Nechci mluvit o mlhavých podzimních krajinách ani o hudebním doprovodu samurajských filmů, nemůžu popisovat něco tak nekonkrétního a abstraktního, ale zároveň tak pravdivého. Obrázek si musí udělat každý sám. Moje dojmy jsou vždycky různé, ale Mono se mi pokaždé trefí do nálady, ať je dobrá nebo špatná.

Kompozice skladeb Mono je hodně podobná, ambientní rozjezdy střídá postupná gradace (velkou roli tu hrají chlupaté paličky, kotle a činely...) až konečně dochází k epickým výbuchům a následným dozníváním. Jenže právě pod tímhle klasickým scénářem přichází něco, co Mono od ostatních odlišuje. Určitá esence, osobitost, niterný základ, nervové vlákno, které jinde nenajdeme. Všechny skladby tak provází stejný duch, ale přesto je každá jiná.

K pochopení Mono vede dlouhá cesta a pro spoustu lidí končí už na začátku. Narazí. Nechci, nezajímá...Mně osobně taky trvalo, než jsem se přenesl přes symfonické bloumání, ale posléze mě právě tohle srazilo zpátky a já jsem zůstal stát s otevřenou pusou. Živě jsou Mono pokaždé zážitkem, ať napoprvé nebo podesáté, stačí se nebránit a poddat se tomu.

Související články

Mono - Hymn To The Immortal Wind

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: post-rock
Nosič: CD + 2 LP
Celkový čas: 66:57
Rok: 2009
Vydavatel: Human Highway Records/Temporary Residence Limited
WWW: http://www.mono-jpn.com
Seznam skladeb:
  1. Ashes In The Snow
  2. Burial At Sea
  3. Silent Flight, Sleeping Dawn
  4. Pure As Snow (Trails of the Winter Storm)
  5. Follow The Map
  6. The Battle to Heaven
  7. Everlasting Light

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek