Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

HOW LONG?: Silesian Hell / ROXOR: Noise, Chaos And Disharmony

HOW LONG?: Silesian Hell / ROXOR: Noise, Chaos And Disharmony

split

autor: maxim tomahavk | 20. 11. 2010, 09:44:06 | návštěv: 3669 | reakcí: 2

Matadoři slezského crustu, šestičlenná smečka, která vznikla už v roce 1995 a znovu se vydala na zteč po osmi letech od rozchodu. How Long? jsou jak obrovský masomlejn: bohatý výrazový arzenál metalických vyznavačů, dvě kytary, střelhbitá rytmika a dva řvouni, vyhranost je průvodním znakem benzínové vodoměrky, nemilosrdný šestiválec recykluje tmu, když se zahřeje, jede na krev. A slova? Ta zpívají o zmaru dneška, válečná poezie staré doby: „Hrůzu z nebes zaseli temní ptáci / z nebe se snesla zkáza a smrt." V současnosti příznačná kombinace hardcoru a metalu s neobvyklou dávkou ochromujících válů a stejně neobvyklou kombinací češtiny a polštiny v textech, poetický náboj na druhou, „kolejne wybory, kolejne klamstwa". Textově i hudebně dominuje této straně Nukleární strašák, využívající dobovou propagandistickou říkanku „Maminko a tatínku, já se bojím pershingu / Nic se neboj milé dítě, SS20 ochrání tě." Ruské taktické rakety s jadernými hlavicemi jsou v kurzu dnes jako včera a propagandou smrdí každý žurnalistický plátek. Oběť se polsky řekne „ofiara".

Japonská scéna a Ósaka nad Topľou, zkuste metalicky buldozerní Crow a budete vědět, že Vranov je na východě. Jenže Crow vypadají vedle Roxor jako metaloví strejdové z roku 1988, rozmáchle a s úctyhodnou máňou, thrashový mandl. Roxor přesvědčují několika ingrediencemi. Struhadlově bolestným crustem, bezešvou souhrou (je souvislá jako krev), takřka neslyšitelným vokálem, cáry melodií a zvukem. Zvukem. Jestliže jejich strana se jmenuje Noise, Chaos And Disharmony, platí především první položka. Noise distortion tady pracuje s takovou brutální vehemencí, že přebuzený (a přemasterovaný) materiál z kazetového dema implikuje zatím nepopsané psychologické stavy. Pokud jsem How Long? přirovnal k masomlejnu, Roxor bují ve fantastické oblasti rychlé apokalypsy. Celkově však nejde o fastcorovou palbu epileptických záškubů, tušené melodie jsou tím, co vás nutí tu krutou stranu poslouchat až do konce. Jak paradoxně se potom jeví (a jak úžasně pracuje forma proti obsahu) takový vál Apatik: „Nepríčetný pohľad v tvári / oči zaliate krvou / bezcitná sobeckosť už nepozná hranice / srdce je dávno spálené ohňom / si apatik!" Obludné a pohlcující.

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: crust-thrash-grind
Nosič: LP
Rok: 2010
Vydavatel: Malarie Records
WWW: http://bandzone.cz/howlong, http://bandzone.cz/roxor
Seznam skladeb:
  1. how long? - bombardéry
  2. how long? - wojenna maszyna
  3. how long? - browary zamiast broni
  4. how long? - deport
  5. how long? - nukleární strašák
  6. how long? - kolejne wybory kolejne klamstwa
  7. how long? - poligony
  8. roxor - sľuby
  9. roxor - jebem tvoj hardcore
  10. roxor - pevné hradby osobnosti
  11. roxor - výkriky bolesti
  12. roxor - apatik
  13. roxor - ľudský mor!
  14. roxor - zlý sen
  15. roxor - nacistická hrozba
  16. roxor - nadradenosť ľahostajnosť

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
albanec?
2. 12. 2010, 21:22:13
fajne!!!

kde sem to
22. 11. 2010, 08:25:18
slysel? na obloze vidis cerne vrany / leti k nam a je jich cely hejno / mam ten dojem ze to budou bombardery / az odleti uz to bude vsechno jedno...

jo, hnf...

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek