Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Rudovous

Rudovous

Krankoty

autor: horovic | 20. 01. 2011, 11:19:21 | návštěv: 2884 | reakcí: 0

„To je nějakýho LALALA." Frontman, zpěvák a textař Martin Čížek, poněkud netradičně na pozici bubeníka, udává šramlovitý tón, ale nejen ten ryčně bujarý, kapela umí ztišit a Čížek ubrat ze své dryjáčnické stylizace, přesně jak si žádá píseň, podobně jak znají brněnští Urband, Vtípilova „world music" formace. Ale jestliže Urband si krájí pouliční lidovky z různých geografických lokalit (nebo je imituje), Rudovous si vytváří své a místo třech nástrojů sází na dechy a nespočet hostí.

Od písní komornějších, jejichž rafinovanou výstavbu a slovní zákoutí odhalíte až s několikerým poslechem, jsou tu i úderné dupárničky (Chaloupka), teď nevím, jestli se dá mluvit o riffu na akordeon. Jsou tu delikátní melodické skluzavky a la Traband, ale Rudovous je pitoresknější a špinavější („V bedlách je to jako v kozách / rajcovné jsou ve všech pózách"). Dramaturgicky album otevírá takřka ukolébavka Ukradená, hospodská balada o čekání na inspiraci graduje ve sborovém zpěvu a naznačuje zdánlivě nesourodou poetiku ansámblu, která spojuje vyhlížení múz a „zase lidi řeknou: To je Bruce Willis chudejch".

Pokud chceme mluvit o Trabandu, musíme ho přeškrtnout Závišem, aby představa byla přesnější, pak to můžem rovnou skrčit a zahodit, jeden balancuje na hraně kýče příjemného „moderního" folkloru, ten druhý sází na brunátnou primitivnost kýčovitě vulgarizovaných črtek. Hladový pojí. (Ženy vs. Echt!) Rudovous vězí v hudební historii a nemálo si bere z jarmarečních výstupů, jadrnost můžete vydávat za punkový drajv a groteskní zrychlení se snoubí s psychedeličností hammondek. Ale častěji nás provází saxofony a klarinet a akordeon, klasický nástroj šramlu. (Nepřehlédnutelný je i banjo punk v lehkém i kolohnátském songu Kominická.)

I jazyková stránka textů působí starobyle, Čížek staví v přeházeném slovosledu, který fungoval ještě tak před sto lety. Jenže obsah je natolik neotřelý, že není problém se s textem konfrontovat jako s něčím nestaromódním, anti-papírovým. Ano, někdy máte pocit, že zpívají sprostou lidovku o Babinském, jenže to je jen záchvěv. Zkuste nejlepší song Vrtilka: „Do prsou vryli mu znaky co nejdou odleva číst / že seberou číňanský kluky v kraji si byl každej jist..." Čížek staví krátké příběhy, jejichž poetika se pohybuje na hranici absurdity, ale zároveň jsou působivé a groteskně mytologické, jak se vyvléct z textu: „Křížem označily báby / že naždycky odešel čas / kdy nožem se hloubily hroby / a břitvou krátil se hlas..."

Bohatost aranží netřeba dokazovat, spíš namířit na Ježka (hraje tady na „kopýtka") a Jámor, že dělají i do takových hudeb. Jestli píseň startuje chlapecký přednes nebo jestli se vnoří dětský sbor Doubravánek, to je prašť jako mordu dej: když je invence, dveře maj nekonečný futra.

Související články

Traband - Domasa
Urband - st

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: underground
Nosič: CD
Celkový čas: 49:00
Rok: 2010
Vydavatel: DIY
WWW: http://www.rudovous.cz
Seznam skladeb:
  1. ukradená
  2. houbaři
  3. chaloupka
  4. mysliveček
  5. jednota
  6. šumava - dub
  7. přiliv
  8. vězení
  9. kominická
  10. vrtilka
  11. koláčem k tobě
  12. r
  13. sako a deko
  14. rybník
  15. šíp
  16. orchestrion
  17. montana

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek