Štěpení mnohohlavé jednotky MamaMrdaMaso pokračuje? Fricek Jugend jako spojení hráčů Murky Ajar a Ambellyn, Myškin a Venca Kocheech ve spojení s ostravským neurvalým básníkem Matějem Hrbkem. Tenhle radikalismus je moc i na domovskou MMM. Po definitivním odloučení brněnské frakce ABBA se z dělohy vyříznul i Myškin, důvody jsou nejasné a nasnadě, pro slezskou scénu to není ani dobře, ani špatně. Tohle nezastaví ani jednoho, neustálý pohyb.
Hudební posuny? Bordel ve složení kytara a bicí je blíže noisovému šílení, nad nimi vlaje Hrbkův vypjatý řev, který je daleko spíše deklamací než zpěvem a to značně neodolatelnou, když jebe: „Černou kůži máš, černou kůži máš i za očima, černou kůži máš, černou kůži máš i v prdeli!" Černou kůži máš, černou kůži máš, tak nechoď mezi nás - song se jmenuje Slavoj (hornická odyssea) a je inspirovaný českotěšínskou čtyřkovou knajpou...
Osm improvizovaných noiserockových songů pracuje s údernou repeticí, do níž jiskřivě buší kytara, nečekané množství podkladů a germánských samplů, vedle dvacetivteřinového hlukového džouku Kěvolč isj, ičo od im es jevíd registrujeme i pokračování s otočeným názvem: říkat Dívej se mi do očí, jsi člověk je v dnešním rychlém světě mediálních polopravd podivným vyznáním. Důležitou roli hrajou různé překlepy, záměrné zkomoleniny, zakoktání a citoslovce, textové podání se přibližuje dalšímu nástroji, Hrbek seká slova a vytrhává z kontextu všední promluvy, dada a recese ve spojení s pichlavými něžnostmi, tedy pokud se rádi vymočíte do čajové konévky při salonní debatě.
Hrbek připomíná avantgardní výboje angažovaných básníků, ale ty se už dlouhá léta nenosí. Zakuklenou artificielní polohu všeznalého dekadenta vystřídala parádivá árijská stylizace, během živého setu se onanie se stojanem mění v pěstní potyčku, její imitaci. Vedle takového pojetí jsou všechny slam poetry jen neškodnou hru na kočku na myš, školkovou legráckou. V rámci severního žargonu bych řekl, že Frickovi hrozí, že dostane po piči.
Nejlepší na tom všem je, že Fricek Jugend se svým způsobem snaží zastřít skvělý hudební základ, kytarové linky a fackující bicí; jestliže jsem kdysi říkal, že Murky Ajar mají velmi dobré sonicyouthovské tendence (což pořád platí), Fricek Jugend jde v rozvolnění kompozice dále a jistěji, není tak melodický, ale zároveň sevřený jako nevinný anál, těší jako někdejší bordelózní výboje Velvetů a další výpady rauše. Tati, co to je? - Nech to ležet, to je fuj...
Deska ke stažení tady: http://www.diycore.net/mp3_support.php?id=28
Murky Ajar - Murky Ajar EP
Murky Ajar - EP
Murky Ajar - Yeah, we think we´ve got a sexappeal
Ambellyn - Vašo Patejdl Massacre
Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.
G. M. Tamás