Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Nick Drake

Nick Drake

Pink Moon

autor: w | 5. 05. 2011, 16:51:16 | návštěv: 2725 | reakcí: 2

během svého krátkého života (zemřel v šestadvaceti letech na předávkování antidepresivy) vydal jenom tři desky. v dětství se díky mámě naučil hrát na piáno a celkem brzo začal psát vlastní písně a nahrávat si je na páskový magnetofon. o pár let později objevil americký folk a ve svých sedmnácti letech si koupil akustickou kytaru a začal experimentovat s otevřeným laděním a speciálními prstovými technikami stejně jako s lsd. trpěl chronickou plachostí, nespavostí, depresemi, kouřil tuny trávy a ve své době ho skoro vůbec nikdo neznal, protože odmítal koncertovat a velmi nerad podával rozhovory. když už náhodou přece jenom nějaký rozhovor poskytnul, mluvil buď minimálně, vůbec anebo mluvil o tom, že živé hraní vlastně nemá rád. folkové publikum ho nepřijalo a díky nulové propagaci se žádného alba neprodalo víc než pět tisíc kusů. i přesto, že se za svého života nijak výrazně neprosadil, je dnes považován za zakladatele moderního folku. nick drake - samotář s kytarou - objevený a doceněný až dvacet let po své smrti.  a tohle jsou dvě noci, růžový měsíc a dvacet osm minut nahého záznamu...

"vždy jsem tvrdila, že je nick od narození příliš citlivý"

píše se rok 1971. objevují se první známky psychózy a nick drake se izoluje od rodiny a veškerých svých přátel. stěhuje se do londýna, kde žije sám, do malého bytu, který zřídka kdy opouští a tráví čas tím, že kouří neuvěřitelné množství marihuany a čas od času odehraje koncert, aby měl peníze na nájem a především na drogy. zklamaný z reakce na předešlé album bryter layter se uzavírá ještě víc do sebe, přestává komunikovat s okolím a v říjnu pod nátlakem vydavatelské firmy, která po něm požaduje další album, se zavírá do studia a natáčí tentokrát desku pouze podle svých vlastních představ. i to přesně odpovídá jeho uzavřené povaze. recording session se účastní jen producent john wood a během dvou nocí spolu nahrají album, které je obnaženo až na kost. oproti produkcím z předešlých prvních dvou alb, kde se objevují smyčce, bicí a další nástroje, je na desce pouze kytara a hlas a do první písně je na poslední chvíli dohraný klavír. absolutní nahota a čistá krása. a vůbec - kdo má takové koule, že je schopný hrát a natočit desku úplně sám ?

tvorba nicka drakea na ploše necelých dvaceti devíti minut reflektuje přirozenou součást jeho každodenního zápasu o sebe a pojetí smyslu v čase a prostoru.  drake jako osamělý a nepochopený písničkář, na první pohled bezbranný a bez šancí mezi jinými, hledá své místo ve světě a prostřednictvím své tvorby vychází ze sebe a uskutečňuje svou duchovní podstatu. s minimem prostředků před námi stojí jakoby nahý, jakoby nám chtěl něco sdělit. neschovává se za kapelou, ani za zkreslenými kytarovými efekty a různými producentskými aranžemi, ale jde nám naproti takový, jaký ve skutečnosti opravdu je - nahý, bez možnosti se za někoho skrýt.

syrový zvuk celé nahrávky, na které je slyšet každý jednotlivý, ale i nepřesný úder o strunu jen dokresluje to, čeho se drake snažil docílit. ukazuje nám totiž sám sebe jako člověka v určitém kulturním kontextu a navíc ve své přirozenosti - jako člověka toužícího po dialogu, jako někoho, s kým je třeba se setkat a koho je třeba objevit. deprese a všudypřítomné pocity prázdnoty spojené s otázkami po smyslu lidské existence se prolínají především v textech, a zrcadlí tak osamělost a touhu po tom někoho milovat. drake se ale nesnaží popírat sám sebe a my tak můžeme nahlédnout pod povrch mladého člověka a sdílet pocity, které chtěl tehdy sdílet s lidmi své vlastní generace.

lidské utrpení spojené s nemožností komunikace skrze lásku, která je tak důležitá pro to, aby člověk mohl vyjít sám ze sebe směrem k druhému, ve kterém se zjevuje Bůh a pochopit tak nejenom sebe, ale i smysl své vlastní existence, je v dnešní postmoderní době, jež odvádí člověka od pravé podstaty, a brání tak teologickému myšlení, které je zaměřeno na podstatu a smysl, stále aktuální.

nick drake jako osamělý komín trčící k šedému nebi, romantik, který měl hudbu v srdci a pro kterého byla hudba nedílnou součástí života tak prostřednictvím tónů a naléhavých slov hledá naději na proměnu člověka. setkání s ním může mrazit stejně tak jako vyvolat různorodé pocity. jedno je ale jisté, určitě vás nenechá stát na místě. touha po pronikání světla do jeho života, stejně tak jako kouzlo s jakou křehkostí se s jeho písněmi identifikuje spousta lidí, je totiž oslňující.

je až neuvěřitelné, kolik síly, napětí a emocí může vytvořit jeden člověk...

place to be

when i was young, younger than before
i never saw the truth hanging from the door
and now i'm older see it face to face
and now i'm older gotta get up clean the place.

and i was green, greener than a hill
where flowers grew and the sun shone still
now i'm darker than the deepest sea
ust hand me down, give me a place to be.

and i was strong, strong in the sun
i thought i'd see when day is done
now i'm weaker than the palest blue
oh, so weak in this need for you.

know

know that i love you
know i don't care
know that i see you
know i'm not there.

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: folk
Nosič: LP
Celkový čas: 28:22
Rok: 1972
Vydavatel: island
WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Nick_Drake
Seznam skladeb:
  1. "Pink Moon" - 2:06
  2. "Place to Be" - 2:43
  3. "Road" - 2:02
  4. "Which Will" - 2:58
  5. "Horn" - 1:23
  6. "Things Behind the Sun" - 3:57
  7. "Know" - 2:26
  8. "Parasite" - 3:36
  9. "Free Ride" - 3:06
  10. "Harvest Breed" - 1:37
  11. "From the Morning" - 2:30

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
karel
30. 03. 2012, 02:06:31
naprosto souhlasím. Nahota, ryzost, opravdovost, citlivost. Pro mě nádherný přechod z ranné tvorby Neila Younga k neotřelému a silně melancholickému Nicku Drakeovi. Pořád je co objevovat..

igor
9. 05. 2011, 19:35:53
dík za osvětu, dostalo mě to. Všecky 3 desky..

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek