Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Velkolepé záměry mystiky

Velkolepé záměry mystiky

Politika je absolutno

autor: heřman hrma | 13. 06. 2011, 11:45:13 | návštěv: 3907 | reakcí: 0

Ze zápisníku gestapa: nesnáším tyhle zmrdy na pomezí ničeho a plynové vazby, svět je nespravedlivá svině, kterou nenapravím, ani kdybych chtěl. Velká štětka, která si nezaslouží lidi. Miluju tahle pomezní bádání o přesvědčeném nakročení do nikam. Velkolepé záměry mystiky. Evangelizační noise, klerofašismus, bordel a tak. Po pravdě řečeno moc nechápu, proč si lidi nevystačí s teplou vatou Underworld, tam je všechno a nic, přesně jak maj lidi rádi!

„Po pravdě řečeno...," to je taková pičovina, to už ani nikdo nepoužívá, ne? Současnost znamenají Velkolepé záměry mystiky a jejich první refrén: Kolikrát si četl náš web? Šest songů, která ve vás zanechají potřebu řešit myšlenkový ráz alba, což lze těžko, na pouti pochvou, celistvou blánou první krajiny, je zapotřebí jen čaj a zvadlá myšlenka. Aj, tomu jsem nikdy nerozuměl.

Šest nandávek o klávesách a bicích, hnedle se nabízejí chorvatští pornografové Stevie Brufen, ale Velkolepé záměry mystiky už nepatří do teplé náruče MamaMrdaMaso, bruslí jen na svém tenkém ledě. Proto je tu další souvislost, Vole Love Production a I Love 69 Popgeju. Nejsou tak sprostí a vyjetí, nepoužívají galimatyáš diskotékové šmouhy a parádního oblečku, ale je to jedna rodina.

Halekání, jednoduché melodické linky, texty na úrovni poloblbých sloganů, od romantických vyznání po klasické jebky. Hovno hermeneutici, Karel, Anarcho úderka. Potřeba oslovení a zřejmá touha po spolubratřích na cestě trápením je bernou mincí pro mnohé sekty, ale s tím humorem, s tím si neporadí žádná z nich. (Jedině Projevy radosti.)

„Anarcho úderka, od pondělka do úterka / v sakách a montérkách, anarcho úderka." A pak taky závěrečný kapitální vál Jak je to možný se zcela vážným, tázavým textem. „Jak je to možný, že není bůh? / Jak je to možný, že teda žijeme / v hospodě sedíme a chlastáme / v hospodě sedíme, chlastáme pijeme," můžeme se bavit o primitivismu, ale ten je zcela v souladu s obsahem, tohle není klášterní rock, i když by si to mnohý neznaboh přál.

To je jen jedna z poloh, podobně jako peegees mají i jejich písně debilně radostný šmrnc a jestli se zpívá o dívkách, chlapcích, hrdinech nebo jiné přírodě, zní to pořád poměrně radostně. Mohl bych psát něco o nečekaném trendu v tvorbě Velkolepých záměrů mystiky, o opuštění aforistických témat a kirkegaardovských křečí, o hlubinných metaforách pekelně dlouhých skladeb. Ale sotva minutové anarcho úderky často cituplných témat si to nevyžadují, infantilní hardcore se jemně laská se socialistickým undergroundem, na konci osmdesátek by to byly hvězdy nočních vycházek. A dnes?

Dnes jsou to poslové podivného shluku kapel, kteří nad sebou mají paraván Hlukové sekce a různorodost je jejich druhé já. Nebylo by něco popu? Ne, ale máme tu krásná tajemství, ohledání tajů světa... Hovno hermeneutici.

Související články

I Love 69 Popgeju - As long as the Pump is pumpkin, so long as the Bassdrum is going
Projevy radosti - Již a ještě ne

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: hitler kosher
Nosič: miniCD
Rok: 2010
Vydavatel: DIY
WWW: http://www.vzm.wz.cz
Seznam skladeb:
  1. hovno hermeneutici
  2. dorothee solle
  3. karel
  4. anarcho uderka
  5. batman
  6. jak je to možný? (Projevy radosti)

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek