Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Kora et le Mechanix

Kora et le Mechanix

Metropolis

autor: maxim korova | 20. 12. 2011, 06:24:42 | návštěv: 2011 | reakcí: 0

Pokud máte chuť udělat si poklidnou povečerní chvilku a zameditovat si nad údělem světa a prostém přebývání zvuku, doporučuji toto pořadí: Jaroslav Kořán - Napalmed - Kora et le mechanix. Pokud byste dali Napalmed až na konec, mohlo by dojít k vypadnutí srdečního trafa, protože jejich živá a živelná forma zahrnuje extatický noiseový běs doprovázený náznaky poga, což není u elektronků zrovna obvyklé. Kořánova zahrada zvukových potěšení by na začátku měla být, zorientujete se v kratších formách a ucho snadno přivykne tradičnější stopáži i antropomorfizaci (ne)živých subjektů. Když Polí5 vydalo Kořánovu Zahradu v reedici (2009), bylo to krásné zjevení. V tomtéž roce vyšel i Metropolis, ale ten vyžadoval delší, trpělivější naslouchání, i když dva roky, ano, to je snad až příliš.

Kora et le Mechanix pracuje jinak než Jaroslav Kořán (tady mastering), oživování post-Trnkovy pohádkové zahrady ani strunné nástroje nenalézáme, na ploše třičtvrtěhodiny jsou nám předloženy pouhé čtyři tracky, z nichž hned ten úvodní a nejcelistvější se vydává za gros alba: půlhodinový Metropolis. Aluze na Langův filmový majstaštyk z roku 1927 je možná, ale nepřiléhavá. Necítím patos, přebujelou architekturu mistrovsky kašírovaných scén ani mementum mori. Toto je komorní Metropolis s bohatým a tichým životem.

Dvojice Michal Kořán a Filip Homola se nenápadně procházejí a shlukují za použití sampléru, piana a syntetizéru, laptopu, hlasový element je filtrován vokodérem. Často to zní jako zhudebněné vakuum na telegrafní dálnici, tiché vývěvy času pracují souměrně, v jakémsi poklidném řádu, který ohromuje neznámým prostorem, ale zároveň uklidňuje jako pravidelný tlukot (mechanického) srdce. Není vůbec náročné dostat se během ústředního válu do transu, ze kterého nás příjemně vytrhují zdánlivě nahodilé údery do klaviatury, každý tón doznívá o mnoho déle než v souvislé harmonii. Piano je zlidšťující element, enter člověka neznámou sítnicí do středu promyšleného, organického vesmíru. Filigránská dějovost rozsvěcuje pokoj staromilnou atmosférou, stále na pozadí synchronizovaných strojů. Nevím, jestli jsou kongeniální s předlohou, ale je to ten druh navozování, který nenutí násilné představy.

Podtitul Hudba ke kolekci obrazů Iva Pelichovského odkazuje na výstavu Metropolis aneb Industriální minimalismus. Pelichovského tvůrčí proces je značně osobitý, stejně jako ten Kory, nejde o vyžilého galerijního kumštýře: „Autor zůstal věrný své jedinečné, časově velice náročné a precizní technice: linkování pomocí pravítka gelovými tužkami a propiskami, ovšem ubral na barevnosti (celá výstava je monochromaticky laděna do stříbrna) a přidal na formátu." Preciznost a podivně neveselá melancholie. Kresby visí zdánlivě volně a bez kontextu, maně si vybavuji Pachomovovy ilustrace k Majakovského knížce Dětem, tady ovšem místo dětské dychtivosti funguje potemnělé očekávání, ale i oslava (retro)futurismu, která navzdory použití stříbrných tužek působí „oslavně".

Pousmání přichází s myšlenkou, že závěrečný track Metropolis je tu uveden jako „singlový edit". Ano, je to jakýsi „výtah" z toho úvodního, ale zhuštěný tvar a jinak odsypávaná bezdějovost vyznívá odlišně, spíš než „edit" jde o připomenutí některých motivů, variovaná echa. Ideálním zakončením je „repeat" a nové spuštění, přirozeně navazující na prožité. Čarodějná smyčka.

Související články

Jaroslav Kořán - Zahrada

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: ambient
Nosič: CD
Celkový čas: 43:08
Rok: 2009
Vydavatel: Polí5
WWW: http://www.myspace.com/koraetlemechanix
Seznam skladeb:
  1. metropolis
  2. interieur
  3. pulsar 0205
  4. metropolis (edit)

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek