Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Bonus

Bonus

Náměstí míru

autor: maxim korova | 8. 02. 2012, 07:07:06 | návštěv: 3080 | reakcí: 0

„Když řikám scéna, tak myslím trika s kapelama," - jsem prodavač drahým textilem a peněženku klína jsem si oblékl do sametového váčku. Jenže je tu Bonus a jeho parta, aby všem rozkopali biliárové koule. A jsou podivně posmutnělí, komu uletěly včely, má dost času očesat zahradu a lehnout si pomalu, jak se honí mraky. Náměstí míru, zahrada města. Deska roku. „Znám všechny kurvy jménem," hlavně taxikáře.

Konec civilizace je skvělým hiphopovým zásekem, říká poslední blbka slova, ale taky konec jedné cesty. Bonus si prošel mnohé zákruty, obešel známé, kamarády, dal nové kolaborace, s Pe.Klem se zabydleli ve zvukových možnostech, pak si vzali zpátky kytary a maňásky a pustili plyn táboráku. Nezní to jako folk? To teda jo. Náměstí míru (2011) je první díl jiné série, zapojení všech dosavadních kořenů do hydroponie rapu, která pomalu vysychá. Není to country? No jistě. Šokující zjištění, že vinyl Konce civilizace se vyprodal za pár týdnů, otevřel z jedné strany dveře věčným pochybovačům, ze druhé strany zakňučeli blogokritičky s mužským příjmením. Není to písničkářský pop?

Song Že budu šťastnej zní jako dvacetiletý Michal Tučný, kdyby mu přeskočilo a potkal méně postiženého Karaoke Tundru (ne, Pe.Klo má barevnější repertoár, není primárně temný). Bonus uběhl od Unabombera rychlou čtvrtku, a přitom se mu trenýrky neposunuly o moc níže. Ve srovnání velkých desek je najednou vidět, že i když malý školák Bonus nosil z nové školy samé jedničky, pořád se učil cizí předměty, nikomu nedal kousnout svačinu, nikdo nechtěl. „Vždycky jez to co ti dají..." Na Náměstí míru nahrazují ty nejkritičtější skilly melancholie a plovoucí melodie, deska je odlehčená motivicky i hudebně, aranžmá jsou přiléhavá a zároveň nechávají prostor, melodické linky ohromují čistotou a jednoduchostí. Absolutní svoboda, všechno je možné. Ubylo expresivity, explicitnosti, textové motivy zůstávají (osobní pekla, oblbující společnost, paradoxy scény, hříchy minulosti), ale jsou vykrajovány do veršů jen jakoby mimochodem.

To, co se Bonus snažil od začátku říct přímo (Ber, nebo nech být) a mělo mírnou pachuť nadměrného tlaku, tady konečně dostává vyváženou sílu, jako když se chcete seznámit s krásnou holkou, ale máte strach, že to poserete moc velkou snahou. Bonus se otáčí zády, ale stejně víte, že se po očku dívá, zná každý pohyb. V tu chvíli může hrát na housle nebo banjo, pracuje s hallem, temnou prostorovostí nebo nahou civilností, hrábne do strun, aby zazpíval hit, budete chtít každý záhyb.

Drtivě obyčejné, nechutně hitové Okovy mají tu táborákovou prostotu Emems, Odysseus na opačném pólu staví jedinečný mikromýtus na minimální ploše za použití velkého množství zvuků, které o sobě téměř nedají vědět, schované za basovou linkou. Bonus zpívá o stejných věcech, pere minulost a ironií hasí současnost, jenže potlačená tragika, kritičnost i (ne)místná vulgarita je podána s podivnou, neblazeovanou veselostí (a la Modest Mouse). Co zbylo z revoluce? Co zbylo z dětství? Sem si vždycky myslel, že si čůůráák... - Tak to sis mě splet, já sem Martin.

Mají ještě hodnotu vtip, sarkasmus, poetická ležérnost a nejlepší slogany léta? Bonus čím dál více zpívá, přemýšlím o Ježkově rozsahu v OTK, a jen jeden z pěti si nepůjde po čase pustit Dort jako brus. Bude nutně zklamaný, protože je to jiné hřiště a jiný balón. Ale stejný level. Máme problém? Jestliže začínají nekriticky kejhat i publicisti, kteří se drželi svých jistot a elegantního dissování do nikam, může být. Když si natíráte postoj uvědomělé opozice jako lubrikační niveu na tvář, problém máte. Abych se nevykrucoval - tahle deska by byla nejlepší i jako instrumentální. „Když vidím čím mě krměj, to radši umřu hlady."

Související články

Bonus - Konec civilizace

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: indie/hiphop
Nosič: LP / MP3/FLAC download
Celkový čas: 34:33
Rok: 2011
Vydavatel: Starcastic / Deadred
WWW: http://bonus.temnysily.cz/
Seznam skladeb:
  1. Poslední track
  2. Odysseus
  3. To není
  4. Okovy
  5. Slova a věty
  6. Že budu šťastnej
  7. Životopisy
  8. Jak málo nám stačilo
  9. Jez co ti dají
  10. Kyslik
  11. Co zbylo z revoluce

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek