Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Odeur de Violettes

Odeur de Violettes

On Death and Dying

autor: Váša | 1. 01. 2013, 19:57:01 | návštěv: 2180 | reakcí: 0

O písničkářce Laví, vystupující pod jménem Odeur de Violettes, je v poslední době slyšet čím dál víc a i já jsem se na zpracování jejího premiérovýho LP připravoval dost dlouho. Myslím, že v mým případě je zajímavý, že s Laví jsem na cestách za hudbou a při společným hraní strávil snad nejvíc času ze všech „interpretů" (fakt sorry za to slovo, ale co jinýho použít), se kterýma jsme kdy hráli. Měl jsem tím pádem možnost zblízka sledovat její hudební vývoj.

Zrovna v případě Odeur de Violettes jsou slova jako „vývoj" a „progres" na místě. Dost mě baví kapely (nebo v tomhle případě lidi), u kterých posun dokážu doopravdy cítit, vidět a slyšet. Dobře si vybavuju zakřiknutou holku, která uzarděně stála na podiu a hrála svoje písničky. Poměrně dlouho jsem u Laví cítil určitej blok - myslím, že si tím z počátku projde každej, kdo nějakým způsobem veřejně vystupuje, a v případě, že na podiu stojíte úplně sami, jste odkázaní pouze sami na sebe a uvolnit se a hrát tak, jak to člověk cejtí, není nic jednoduchýho. Vždycky jsem obdivoval každýho, kdo je schopnej vylézt na stage se svojí vlastní tvorbou. A podobnej respekt cítím k Laví. Po dvou letech hraní už Odeur de Violettes není žádný křehký srdce, který by se rozklepalo při prvním náznaku toho, že koncert nebude ideální. Z Laví je sebevědomá a vyhraná písničkářka, která dokáže prodat to, co do svejch písniček investuje.

Na desce On Death and Dying oceňuju obrovský úsilí, který za ní stojí. Musím přiznat, že jsem moc nevěřil, že se Laví pustí do vinylu a zvládne všechny náležitosti. O to víc potěšilo, když se na začátku září nakládala do dodávky na společný turné i bedna s jednoduchejma bílejma vinylama v ručně šitých a lepených obalech.

Deska startuje intrem, který posléze vygraduje do regulérní písničky, hraný na elektrickou kytaru za doprovodu bicích v podání Cikála z math smečky Depakine Chrono. Hostovačka se opakuje ještě u jednoho tracku na B straně. Obě aranžmá jsou udělaný dost dobře na to, že to bylo na koleni a na místě. Vymysli a nahraj. Z počátku jsem měl pocit, že tyhle dvě věci kradou ostatním písničkám intenzitu a hlasitost, ale teď už můžu říct, že jsem si zvyk. Akustickým věcem by ale přeci jen možná neškodilo trochu víc kytary nebo lehounkýho echa, ovšem tady prezentuju svůj osobní názor.

Z tracklistu vytahuju dva základní hity, druhou písničku High Hopes, Dashed Hopes a číslo čtyři I Wish the Moment You´re Inkin´ Me Never Ended. Tahle písnička je klenot, co by dokázal trhat hitparády. Ale naštěstí to není jeho ambice. Dost dobře si pamatuju moment, když jsem seděl v Phnom Penhu na hostelu a poslouchal tuhle věc. Běhal mi mráz po zádech, i když je to vlastně hrozně jednoduchá písnička s jednoduchým textem.

U Laví pozoruju čím dál víc inspiraci u Des Ark, jak textově, tak i projevem - třeba když jsem poprvé naživo slyšel zmíněný písničky, souvislost mi přišla patrná. Zpěv na nahrávce pak v poslední době začal odkazovat ke Cat Power. To není špatná kombinace. Zároveň je ze všech věcí cítit taková zvláštní „dětskost" (v tom nejlepším slova smyslu). I když se většinou nejedná o kdovíjak radostný skladby, něco podobnýho by člověk ve čtyřiceti napsat nemoh. Je to taková zvláštní svěžest, valící se přes bloky nachystaný okolním světem.

Vyzkoušejte si to sami, prosím. Nevím, jestli jsem úplně objektivní hodnotitel, protože ty písničky už znám po všech společnejch koncertech nazpaměť. Zatím mě ale nepřestaly bavit a podle mě jsou hodně dobrý.

r

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: folk
Nosič: LP/MC/mp3
Celkový čas: 25:14
Rok: 2012
Vydavatel: DIY
WWW: http://odeurdeviolettes.bandcamp.com/
Seznam skladeb:

1. I Like My Scars, They're the Best Storytellers

2. High Hopes, Dashed Hopes

3. He Had His Chance... And In Modern Parlance He Fucked It Up

4. I Wish the Moment You're Inkin' Me Never Ended

5. From the Pit

6. Diagnosis

7. Morning Fields

8. Play Drums or You'll Die Alone (With 52 Cats)

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek