Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Fakné

Fakné

st

autor: Tereza Wontová | 13. 10. 2014, 08:01:35 | návštěv: 6019 | reakcí: 0

„Dala jsem si ženský chleba/ frnda mi zrůžověla/ zamotaná do svého těla/ na sobě razítko žena/ hormony ovlivněna.“

Primitivní strategie: holka s rozevřeným klínem a čmýrou (baf!) na kalhotkách. Jestli jde o dekadentní vějičku nebo zvrhlou zvědavost plně poplatnou uvadající době, je vlastně zhola fuk, podmíněný reflex vyvolá odpověď a prvoplán si lehce podvolí netrpělivý čin. Cover roku?

„Prdim, seru a smrdim/ a jsem na sebe hrdá/ nejsem žena/ jsem to já.“

Hip hop bez jasné identifikace MCho hrozí nedůvěrohodným vejškrabkem, Fakné říkají hned na úvod dobrý den a těší nás ve dvou a půl minutách. Protože se tady nehraje na velikost výstřihu, ale svéhlavě odrecitovanou patogenezi aktuálních společenských ekzémů (záměrně se vyhýbám slovům rap či flow, protože za profíky se tu nevydává ani jedna zúčastněná strana), bylo by na místě ohánět se alternativou, tam potutelně schováte kdeco. Jasně, laciný beat, tak blbej, až je dobrej, a nadutě laxní přednes, jednoho hned napadne srovnávačka s Čokovoko, kde jednotvárný, vyprázdněně efektivní význam rychle slehne do znuděného zívání. Jenže jsme na Chyba records a tam se pitvají daleko delikátnější věci než rozmrzelé etapy ze života ženy.

„Nejsem vaše fifinka/ ojebat mě může ten, s kym to chci/ postavim svoje malý tělo/ proti jejich zbraním/ jejich plánům/ vydojit tuhle zemi i každýho z nás.“

Fakné rozdávají po políčku na rozlehlém rajónu tuzemských sociálních tenat: vysokoškolská reforma, tradiční anticiganismus, žravý konzumerismus s marastní podobou současného kapitalismu. Do kontrastu nastavují smělou náruč pohybu na hraně (squatování) a rozumnému feminismu, zároveň nelelkují žvanivým komentováním, ale snaží se na příkladech identifikovat největší problémy. Je jedno, že dokonalý rým není zlatým pravidlem, hlavně se co nejrychleji prokousat k jádru, energie dravého mládí žene hněv vpřed, zatím ale neudeří tak nekompromisně jako Potmě.

„Hlavu zvedáme jenom vždycky/ když kolem nás běží ještě větší nicky/ a my se můžem volně nadechnout a hrdě říct ‚já‛.“

Fakné nadržují obsahu a hudební podkres zneužívají zejména pro udržení rytmu, takže když přiznají samplovou výpomoc z youtube, můžete namítat leda tak příliš pohodlnou úsluhu slovu, a stejně budete za zbytečné hnidopichy. Mišung synťákových osmdesátek, dramatických smyčců a elektroswingu (dilema - Parov Stelar, nebo Jen počkej, zajíci) desku soudržně nestmeluje, izolace jednotlivých tracků naopak o to víc dopomáhá prokouknout horkému sdělení. Vyslyšet versus poslouchat.

„Co si myslíš, že jsou všechny spásný mosty?/ tvoje černobílý brejle, náboženský horlení a posedlosti/ všechen ten k ostatním hejt/ jenom snaha se ze sebe nepoblejt.“

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: alternative hip hop
Nosič: CD/mp3
Celkový čas: 22:58
Rok: 2014
Vydavatel: Chyba records
WWW: http://bandzone.cz/fakne
Seznam skladeb:
  1. Óda
  2. Gádžo v tísni
  3. LibFem
  4. Kůl v mlze
  5. Plastikový potěšení
  6. Fifinka
  7. 1936
  8. Diktátorka
  9. Slaneček na studiích
  10. Squaterská

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek