Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Ruce naší Dory

Ruce naší Dory

Chemnitz

autor: maxim horovic | 10. 07. 2007, 15:32:17 | návštěv: 6234 | reakcí: 2

„Kačeři odzadu černé hlavy mají.“ Ti co maj zobáky, pozpátku se ptají. Přiblblé otázky a nezávislé odpovědi. Kdo čeká na výron, pohonit se musí...

Syrová jímavost, tklivá melodie a hromobití kotlů. Po typicky androšáckém otvíráku Výbava zaskočí poučená indie rocková píseň Bolavý syn – prosvětlená „hitovka“, z jiného světa. Ovšem v příkrém protikladu ke znělým melodickým kytarám je zpěv a text. Neříkaj: my to umíme i takhle, ale chcem bejt jiný. Spíš: jasně, melodie je jako první signální, ale skrze ni do vás musíme napumpovat trochu zkaženýho, pochybujícího životního pocitu, špetku obsesivní krásy a otevřených ran.

Vláme se humor a znejasní váš pohled na věc. „Drbu Míšu pod bradou, chlup dva zůstanou.“ A pak přijde několik zajímavých metafor, které vás spolknou a nevíte, jak se to s touhle kapelou má. „Mé lásky jdou s obnaženou kloakou.“ Něha i surovost, stálé protínání zdánlivě protikladných. Kontrast vytváří prostor. Ke zhovadilé poezii přemoudřelých posunovačů dráhy, recitujících Jiřího Žáčka. Není proto divu, že sbírka prostonárodních písní obsahuje folkrockový song Život umělce, v němž se mísí Mišík se Závišem.

Nejvýraznější notou alba je ta baladická. Podložená třeba táhlým saxofonem, „věděl jsem to, že žel, Rudá jízda sprasí“, vybrnkávanými kytarami, „je děvčátkem, co mi mozek sní“ a pomale houpavým tempem viselců. Prouza. Ještě jsme se nedohodli. Extempore. A zatímco rozrušen rozjímáš, mrtvolnými údy škube punk. „Umění jdoucí na principu bovdenů.“

Zpěv je z těch nemydlených, deklamativní krákorání nevelkého rozsahu může být důležitější a naléhavější než androgynní skřivan, záleží na teritoriu, rezervaci, voliéře. Tady jde o sdělení, o promlouvajícího básníka (Sigismund de Chals), obsah předčí formu, která je pouze prostředkem. Nezpívám vysoko, ale zdálo se mi o harfě, mý druhý já je Blues a zaváním nevybíravým smutkem. „Dívky se ve mě postí.“ Včera, cestou k veselí, mi spadly hadry z těla, jdu dál, takhle si mě ještě neviděla. Disko. Bigbít. Šanson.

A jak to jde všechno dohromady? Asi jako poklidná pole pohlazená koroptvím k Teo Kojakovi. Jistě, můžete namítat, že deska je nekonzistentní, jiná ves plná cizích čoklů a různorodost na úkor celistvého. A to není všechno. Přidejte falešný pub rock a vygajdaný šraml, kolik kdo unese. „V zrcadle u neprodejné ženy, můj život skrytý do podzemí.“

(Snad se ani nebudem bavit o tom, že čistý zvuk u hrubé alternativy by jen škodil. Aneb Jámor.)

(Některé humorné momenty na konci písní mě sice zabolí zbytečností, ale všechno je odpuštěno za název – Ruce naši Dory jsou všeobjímající. A za líbezné dvojverší nesmírné něhy: „a ona ti nedá / ani ten voněný moldánek na kopeček“.)

Informace

Žánr: mešuge-androš-rock
Nosič: CD
Celkový čas: 51:40
Rok: 2006
Vydavatel: samonáklad
WWW: http://www.polipet.cz
Seznam skladeb:
  1. Blue Monday & Soundplash on Radio T
  2. Výbava
  3. Bolavý syn
  4. Černý rondel
  5. Mé lásky
  6. Život umělce
  7. Básník milenců
  8. Chemnitz
  9. Art-deco nature
  10. Němá hysteria
  11. Kostlivec ve skříni
  12. Succubus blues
  13. Potíže na dvoře
  14. Šplouchání o Modrém pondělí na srpnových vlnách Chemnitzu

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
maxim
20. 02. 2009, 10:34:05
jo, při změně serveru se to posralo a slávek naskočil ke všem, děláme na tom

mty
10. 02. 2009, 15:43:34
No jo, ale ten tracklist patří Slávkovi, ne?

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek