Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - RECENZE LITERATURA - - - - - - - -

B.K.S.

B.K.S.

Kaloty

autor: Peacer | 20. 08. 2008, 09:27:03 | návštěv: 3528 | reakcí: 0

„No a máme tu další poezii přátelé,“ řekl by Zdeněk Srstka. A jakou. Na úvod jen malá ukázka, báseň Naučná stezka: „Nafoukni žabičku, praskne / zašlápni hlemýždě, mlaskne / přejeď ježka, funí / vyžeň mloky z tůní.“

Ne, tohle není jen jalová říkanka. Pokud se začtete do básnické sbírky tajuplného spolku B.K.S., dýchne na vás prazvláštní pach záhrobí a zmaru. Zapomeňte na intelektuálské diskuze o uměleckých směrech, tohle je sbírka ryzí dekadence, co báseň, to poklad. Hlaváčkové, Macharové i Krchovští můžou jen závidět.

Tajného sdružení B.K.S., podle dostupných informací, vzniklo v 80. letech a schází se na pravidelných měsíčních setkáních (tzv. bliznách), kde členové, skrývající se pod bizarními pseudonymy jako je Ostrowid, Eckel, Sklabinský ad., přednášejí své výtvory.

Sbírka Kaloty srší ponurostí, zmarem, ale je v ní zároveň ohromná porce nadsázky, takže se klidně může stát, že se při čtení básně o chorobách (z kterých je jinak neradno si dělat legraci), začnete nezřízeně smát. „Pojď a nasedni – pojeď mezi hřbitovy / za zdí tam uzříš tumorů příkrovy,“ zvou nás na procházku temnou krajinou zavržené poezie B.K.S.

B.K.S. nachází zalíbení ve zmaru, smrti, stařeckých zdravotních problémech a zřejmou úchylkou je i obřad komemorace zesnulých, o kterém se mluví téměř v každé druhé básni. Ve všem je spatřován odlesk záhuby a věčného konce. Stačí si přečíst jen názvy básní (Vesnická kostnice, Starý sběrač hoven, Den komemorace zesnulých, Dia de Muertos ...) Snad jen báseň Veselá jarní radostná se od zbytku poněkud liší, je ovšem tak „radostná“, až z toho mrazí: („Zelená rosničko / dupavý ježečku / svěží travičko / kde najdu ovečku?“).

Sbírku Kaloty můžete číst jako parodii nebo ji brát smrtelně vážně, ale pokaždé to bude občerstvující zážitek. Obdivuhodná je v ní práce s jazykem. Jakoby se Mácha vynořil z hrobu, zachřestil kostmi a jal se psát poezii s funebrální tematikou. Marně pátrám po přirovnáních, protože něco tak opravdového a zároveň zábavného v české poezii těžko pohledat. Možná by se mohl zmínit Erben, jenže kde autor Kytice jen napovídá a vytváří atmosféru, jsou B.K.S. krutě konkrétní, míří kamsi ke kořenům umění vůbec, kde je i tabu smrti zbaveno své moci a ona je jen hračkou v rukách pisatele básně.

Kniha nabízí neobyčejný čtenářský zážitek prakticky pro všechny, kteří ji jen zběžně otevřou. Ačkoliv tato sbírka vyšla již před dvěma lety v Revolver Revue, zaslouží si vaši pozornost. Co ještě psát víc, když už po knize zuřivě pátráte...

Informace

Originální název: Kaloty
Žánr: peozie
Počet stran: 113
Rok: 2006
Vydavatel: Revolver Revue
WWW: http://www.revolverrevue.cz/kaloty

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek