Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - RECENZE LITERATURA - - - - - - - -

Jan Čep

Jan Čep

Umění a milost

autor: peacer | 19. 10. 2009, 07:29:58 | návštěv: 3663 | reakcí: 2

Dílo Jana Čepa stálo vždycky trochu stranou zájmu. Jeho jméno se v učebnicích toulá v některé z nepříliš atraktivních škatulek, což mu škodí dodnes. On sám se přitom ze všech škatulek snažil vždycky unikat, i když označovat ho za „nekonvenčního" člověka je trochu silný příměr. Když se ve 30. letech snažili jeho dílo vměstnat pod nálepku „ruralismus", záhy se od toho distancoval. Ne snad, že by o venkovu nepsal, ale jeho prózy míří trochu do větší hloubky, než je popis lásky sedláka k hlíně. Ve většině z jeho téměř bezdějových, kontemplujících povídek postavy často jen procházejí krajinou, hledají smysl života, setkávají se s doteky „druhého" světa dávno zemřelých předků, aby na konci příběhu nalezli smrt - vlastní nebo někoho z blízkých.

Čep zůstal solitérem i svým osudem. Po roce 1948 emigroval do Francie. V Paříži bydlel na jedné z dnes nejlukrativnějších adres - na ostrově Ile de la Citè, v domě, kde 300 let před ním bydlel Jean Racine, klasik francouzského dramatu. Ve stáří tady Čepa ošetřovala mimo jiné i Vladimíra Čerepková, jedna z mála českých beatnických básnířek, která doteď v Paříži žije.

Jeho dílo si navzdory desítkám let zachovalo svou vnitřní integritu, Čep si prostě v každé době psal to, co chtěl, a i když je většina povídek vystavěná téměř stejně, témata smrti, přírody, domova jsou nevyčerpatelná. Čepovi byl cizí dogmatický katolicismus Durycha nebo pozdního Demla, ale přesto je s ním katolická víra bytostně spojená.

Ochutnávku z Čepovy esejistiky přináší výbor Umění a milost. Pokud jsem se zmínil o vymezení se vůči dogmatickým katolíkům, pak to zde Čep některými svými eseji trochu popírá. Třeba stať Křesťanské kořeny české literatury se svou snahou předložit vývoj české literatury na pozadí katolicismu s idylickým pohledem na křesťanský středověk je prostě poplatná autorovu přesvědčení. Mezi to lepší, co kniha nabízí, určitě patří esej Básník a jeho inspirační zdroje, cenný především pro pochopení jeho vlastní tvorby. K zajímavým textům patří esej Léon Bloy, portrét dalšího nekonvenčního autora z katolických kruhů. V Úzkosti a nejistotě autor kritizuje Sartrův existencialismus, proti kterému staví křesťanský existencialismus v díle Gabriela Marcela. Za pozornost stojí i rozhovor s Čepem, jedna z mála interview, která kdy poskytl.

Čepovy eseje jsou vedle brilantní práce s jazykem příkladem svébytného pojetí vlastní víry, která je pro Čepa na prvním místě záležitostí individuálního prožitku a až poté je sdílena kolektivně (bývá tomu naopak). Čep ještě stále nachází ve víře zážitek metafyziky, něčeho tajemného, kouzla spjatého s místem, kde žiji. Apokalyptický přízrak skrývající se ve všedních věcech, tradiční křesťanský pohled na svět jako na něco nedokonalého s představou, že na zemi spočívá věčná vina v podobě symbolu Kristovy krve, kde by veškeré konání lidí mělo pokorně směřovat k vykoupení věčných vin - to jsou věci, které k Čepovi patří a činí z něj zajímavou osobnost i v současnosti. I když je tahle knížka už jen těžko k sehnání, vyplatí se po ní pátrat v knihovnách nebo kdekoliv jinde.

Informace

Velký obrázek: titulní strana knihy
Žánr: eseje
Počet stran: 118
Rok: 2001
Vydavatel: Vetus Via
WWW: http://www.vetusvia.cz

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
bretfa
27. 08. 2011, 15:23:53
.sem todle nasel nahodou ale takhle ...sem ted psal neaky material ktery se tyka hlavne otce naseho obcana knizete ktery patril do stejne party jako Cep pri te prilezitosti sem nacet x rocniku jejich tiskovin [narodni obroda,Rad] atd a vysledek je ten ze to byli naprosto jasne fasisti klerikalni abych upresnil z nich nejvetsi kreatura byl Durych, pak zahradnicek L. Jehlicka Kostohryz deml a i dalsi jejich mena nejsou dnes uz tak znama Dnes se okolo toho maze med ale je to naprosto jasne jejich idolem byl Franco a diktatura tokovej treba durych mel v roce 1945 skoncit u zdi ... taky celej ten proces z tvz zelenou internacionalou byl jen opozdeny pokus je potrestat protoze v 45 se jim nic nestalo..ten clanek je v posledni Orbe a i kdyz neni presne o nem dost priblizuje i Cepovy postoje...

bigbee
4. 11. 2009, 11:40:33
Jen doplnujici informace.Knihy od Jana Cepa se daji mimo jine sehnat v Antikvariatu naproti Masarykove nadrazi v Praze (vychod smer Hlavni nadrazi).Vcera jsem tam koupil soubor kratkych novel Modra a zlata

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek