Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - RECENZE LITERATURA - - - - - - - -

Ján Marton

Ján Marton

Život nie je pes, je to suka

autor: peacer | 11. 06. 2010, 09:21:10 | návštěv: 3751 | reakcí: 0

Ján Marton vydal na Slovensku knihu básní, ale za básníka se skromně nepovažuje. Má rád slova jako „Bůh", „Láska", „Pravda" a s názory jako „buďte sami sebou" jede na stejné vlně jako Hirax, který mu knihu o 120 stranách vydal ve vlastním nakladatelství a doprovodil ji průvodním slovem. Hirax o Martonovi vznešeně píše, že není ani tak slovenským Bukowskim jako spíš „zrcadlem". Bukowski je ale první jméno, které vás napadne při pohledu do útrob téhle knihy. Stejně jako Bukowski i Marton pohlíží na svět skrze „já" a za pomocí múz chlastu a ženských klínů.

Každý básnický debut, který má přes sto stránek, musí vyvolat podezření - buď je autor grafoman a na jeho tvorbě je to znát, nebo je prostě geniální a vydává rovnou „souborné spisy". V případě Martonovy knihy je pravda někde uprostřed. Několik desítek básní si nemůže udržet jednu lajnu a jsou tu i věci, které obstojí jen stěží - banální zápisky bez přesahu, bolestínské vzlyky „o veľmi ťažkom dni", někdy dokonce trochu toho kýče (plyšový medvěd jako věrozvěst míru v básni Vojna), prostě obrovská porce slovní hmoty. Marton prostě píše hlavně pro sebe, ale to psal Bukowski taky (i když pro něj to byla existenční záležitost). Témata se pohybují od vojny, lásky, chlastu až k ženám rozličných charakterů (děvky apod.). „Já" je centrem veškerého psaní, někdy se vnucuje zbytečně okázale, ale tohle všechno už k bardům, hlásícím se k Bukowskému, patří. Romantiku v této sbírce najdete, jen trochu „na jiný způsob", který nemusí být pro každého: „si neopakovateľná / a hladnými pohľadmi ošúchaná / jako moja prvá videokazeta porna" (Moskva).

Až k utahání četné žonglování se slovem „Bůh" upomíná na brožurky pochybných pseudonáboženských celků, silná slova v tak silné koncentraci ztrácejí na jakémkoli významu a spousta Martonových básní se jimi zbavuje opravdovosti a nutno říct, že smyslu vůbec. (Tohle je spíš osobní poznámka - pokud už jednou za čas vezmu knihu s poezií do ruky, čekám něco novýho, něco, co se mnou bude mluvit, něco, co mně poví pár slov o tomhle světě, co mně nabídne novej pohled, nezajímá mě „hra na poezii", nezajímá mě Bukowski a jeho epigoni, v době, kdy už poezie nikoho nezajímá schází důvod, proč by se zrovna Martonova sbírka měla exkluzivně tvářit, že nabízí něco víc než všichni ostatní.)

Ale kniha má nepochybně taky spoustu světlých momentů, před opravdovými city a bolestí se tady neuhýbá, vlastně před ničím: „na všetko sa zabudlo / a láska odišla do básní / facka pleskla a bola jasná jako matka / koľaje sú odvtedy isté jako smrť / a aj keď je stále o čo hrať / do očí sa nám rehoce život" (Raz v spoločnej posteli). Osvědčená kombinace „vysokého" a „nízkého" začne možná působit trochu jako kolovrátek (když „láska", tak „srát" - to je jeden z principů), ale to je prostě nevýhoda tak rozsáhlé sbírky. Když Marton uvádí, že neumí oddělit poezii od života, rozumějte tomu hlavně takhle: „tak som to dopísal / dopil / zahasil cigaretu / aj svetlo / a poriadne si ho vyhonil." Duševní potřeby se tu přirozeně mísí s fyziologickými - vskutku, tak to chodí na světě, ale proč o tom vlastně psát, resp. proč o tom číst? Jaká je v tom míra stylizace (nenechte se zmást, ona to byla stylizace i u toho Bukowského) a hry na drsnou školu, už musí každý rozhodnout sám.

P. S. Produkce Hladohlas group s Hiraxem v čele má nespornou výhodu v tom, jak elegantně a (doufejme) s nadsázkou předem odráží možné kritické hlasy. Hirax v krátkém doslovu ke knize píše: „Kto neprijme jeho slová, nie čistý, je iba vychovaný. A to je kurva rozdiel!" Takže tak.

Související články

Pavel „Hirax“ Baričák - Raz aj v pekle vyjde slnko
Pavel „Hirax“ Baričák - Ukázka z nového románu
Pavel „Hirax“ Baričák - Kým nás láska nerozdelí: Hľadania
Pavel „Hirax“ Baričák - Kým nás láska nerozdelí: Nachádzania

Informace

Velký obrázek: titulní strana knihy
Žánr: poezie
Rok: 2009
Vydavatel: Hladohlas Group
WWW: http://www.hladohlas.sk/autori/jan-marton

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek