Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - RECENZE LITERATURA - - - - - - - -

Pavel „Hirax“ Baričák

Pavel „Hirax“ Baričák

Sekundu pred zbláznením (všetko je, ako je)

autor: peacer | 25. 08. 2010, 18:48:27 | návštěv: 4101 | reakcí: 1

Jestli se o předchozích Hiraxových románech nenápadně říkalo, že je ocení hlavně věková skupina v rozmezí třináct až osmnáct let, platí to o čtvrté knize Sekundu před zbláznením zcela neskrytě a bez vytáček. Této věkový skupině je logicky obtížný trefit se do vkusu, ale Hirax to zvládl poměrně s přehledem, aniž by sklouzl k triviálnostem a banalitám. Jen těžko se vybaví jiné jméno, které by téhle části populace nabízelo „kvalitní" a infantilností prostý románový příběh. Zákon trhu je však neúprosný a i Hirax provedl malou úlitbu v použití sladce kýčovité obálky ne nepodobné dívčím románkům - obálka, jak známo, „prodává", tím víc, když se na ní vyjímá odhalená lolitka.

Hirax se předchozím románem Kým nás láska nerozdelí rozloučil s trochu nesnesitelným hrdinou Xiastrem a ve své další knize se vrátil ke „klasickému" vyprávění, i když i tady je hlavním vypravěčem hrdina Marko, jehož dojmy a životní moudra plní stránky o sto šest. Marko je hudebník a Hiraxova znalost poměrů v muzikantským prostředí je znát poměrně silně, sem tam problesknou zajímavé postřehy: „Zabi hip-hopera, zachráníš muziku,...". Hiraxův hrdina je kytarista jakési alternativní kapely a je stavěn před otázky, co všechno je člověk ochoten udělat pro peníze, co to znamená zaprodat se, jak ustát tlak prostředí atd. Nutno říct, že tahle tematická linka tady nepůsobí moc přirozeně, spíš schematicky, jakoby měla být exemplárním příkladem, z něhož si je třeba vzít nezbytné „ponaučení". Ale Hirax asi ví pro koho píše, a školácká moudra o „nezávislosti" tady zaznívají jak z učebnice pro mladé „zbojníky".

Hlavní děj se však točí okolo lásky, trable s rodiči a nespravedlivým pravidlům, které nepřejí upřímným citům... Marko se zamiluje do čtrnáctileté fanynky Natálie a celý příběh je zkouškou jejich lásky, kterou si musí oba před světem vybojovat - jestli už teď vaše křehká srdce začínají plesat, pak je tahle kniha opravdu pro Vás, emoce se tady ždímají až do poslední stránky. Vždyť právě „láska" je jedním z Hiraxových nejužívanějších slov - v jeho slovníku se taky často objevují i „andělé", „křídla", „duše", „harmonie", „vesmír" a „Ježíš". Když už jsme u toho, tahle newageovská rétorika je sice Hiraxovou poznávací značkou, nic to nemění na tom, že je nesnesitelně vyprázdněná a chtě nechtě silně připomíná články v plátcích jako je Probuď se! - se vším nebezpečím, které se k tomu váže.

Už i sám Hirax mluví s nadsázkou o „hiraxčině" a i nový román je psán v klasickém stylu, tedy se suverénním vypravěčským citem, v didaktickém duchu a s notnou dávkou (někdy vtipné) upovídanosti - místo, aby napsal větu „vyhodili mě z autobusu", rozebere tento moment v několika odstavcích a „schytá" to celý svět se svojí falešnou morálkou a nespravedlností... Někdy se z románu a hlavního hrdiny dokonce stává věrozvěst jakéhosi neznámého evangelia: „Tak sa pridaj, Peťo, a svet bude krajší. Ja chcem šíriť lásku. Na hnev odpovedať dobrom. Svet sa naplní ľudmi, ktorí budú skutočne pomáhať, prijímať, odpúšťať a ďakovať. Budú to duše prirodzené, veselé a bez stoviek bŕzd v sebe. Budú milovať sami seba a láska z nich vykypí do celého sveta." Inu, román je psán podle stejného „zasvěcovacího" schématu jako všechny Hiraxovy knihy. Ve zvýšené míře se tady objevují záznamy telefonických hovorů, SMSek, dokonce i na to „prozvoňování" dojde, včetně smajlíků a podobných „vychytávek", které asi v knize pro jistou generační vrstvu nesmí chybět.

Hirax má v knize celkem jasný a upřímný pohled na punk (jestli se o něčem takovým dá ještě dneska mluvit): „Ako tí punkáči, ktorí majú plné huby záchrany planéty, no ako prví hodia sklenenú fľašu o zem.", sympatický je, že si nic neidealizuje, ví, že pravda není černo-bílá (i když... je taková, jakou si ji Hirax definuje, a že to umí!). V nové knize je prostě trochu víc nadhledu než v předchozích Hiraxových románech a stručně řečeno, je tady co objevovat.

Související články

Pavel „Hirax“ Baričák - Raz aj v pekle vyjde slnko
Pavel „Hirax“ Baričák - Ukázka z nového románu
Pavel „Hirax“ Baričák - Kým nás láska nerozdelí: Hľadania
Pavel „Hirax“ Baričák - Kým nás láska nerozdelí: Nachádzania

Informace

Velký obrázek: titulní strana knihy
Žánr: próza
Počet stran: 304
Rok: 2009
Vydavatel: Hladohlas group
WWW: http://www.hladohlas.sk/vydania/proza/sekundu-pred-zblaznenim-vsetko-je-ako-je

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 1
hobby
26. 08. 2010, 00:44:40
dalšia kokotina od hiraxe,fuj!

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek