Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - - REPORTY - - - - - - - - - - - -

Hardcore Is More Than The Music

Hardcore Is More Than The Music

18.02.2006 Černotín u Hranic na Moravě

autor: Jer_C | 20. 02. 2006, 16:29:56 | návštěv: 3391 | reakcí: 0

Zastrčená vesnice Černotín, dvě vlakové zastávky od Hranic na Moravě. Vlakáč, pár baráků, obchod, kostel, dvě hospody a hlavní silniční tah Valmez-Hranice. Kdo by si pomyslel, že na takové periferii se může sejít tolik příznivců hardcore hudby. Těch několik let, co už tu lidi kolem kapely Konfident koncerty pořádají, je znát. Příjemná atmosféra místa se skoubila s dobrou náladou ze změny prostředí (jasně, taky za ni mohlo těch několik lahváčů vypitých po cestě), stačilo jen zapnout aparaturu, zakřičet: "Hobluj!" a mohlo se začít.

Jako první vystoupili V prach se obrátit, podle letáčku fastcore/crust z Hranic a zároveň jediná kapela večera, kterou jsem neznal. Musel jsem si však nechat zajít chuť, protože jsme v Hranicích zaváhali a nestihli přípoj na Černotín. Vystoupení této kapely tedy trávíme na hranickém nádraží.

Přijíždíme až na začátek druhého setu, který si na starost vzala grindová Škoda 120. I když tomuto stylu opravdu neholduju, Škoda 120 je jednou z čestných vyjímek, které snesu. První půlku koncertu se dobře bavím, po čase je to na mě ale přeci jen už moc metal. Každopádně jsem rád, že jsem konečně viděl Škodovku naživo. Dobrý start.

Třetí v pořadí naběhli Ad Calendas Graecas. Vrahounský hc/punk zahraný s maximálním nasazením. Skákající, běhající a agitující (haha) zpěvák, výborná hudba i texty a spousta energie, která se v kotli ventilovala živelným pogem. Skoro až trestuhodné, že jsem tyhle Hustopečáky viděl teprve poprvé. Byli jednou z hlavních příčin, proč jsem se na tuto akci vydal a musím říct, že mě rozhodně nezklamali, právě naopak. Koncík Ad Calendas Graecas bych si dal klidně znova.

Chvilku pauza a už tu byli frýdlantští Syde. Noise punk a melodický hardcore k tomu. Jedna basa pro dunivost, druhá basa společně s kytarou pro dravost, bicí pro razantnost a dva vzájemně se doplňující vokály stmelující vše dohromady. Výborně sehraná zběsilá bestie, která zní koncert od koncertu lépe. Podle množství pogujících lidí si myslím, že nejen pro mě byli Syde nejlepší kapelou večera.

Poslední vystoupili Konfident hrající hardcore lízlý tu crustem, tu zase grindem s parádním punkovým drajvem a charakteristickými kytarovými vyhrávkami, které mi trochu evokují Dead Kennedys. Jak tak sleduju, Konfidenti jsou v současnosti mnou nejvíce navštěvovanou kapelou, jen za zimu jsem na ně byl už potřetí a pořád mě jejich vystoupení hodně baví. Asi na jejich hudbě něco bude, co? ;)

Kromě nekonečného čekání na vlak, které se nakonec protáhlo až do 9h do rána, si na nic nemůžu stěžovat. Až do osmi jsme mohli přečkat na místě konání koncertu a za hudebního doprovodu kapel jako Už jsme doma, Agathocles apod. to nebylo zas tak hrozné čekání. Sobotní Černotín se nesl v duchu dobré hudby, výborné atmosféry při koncertech a pohodových lidí, kteří akci navštívili. Celkově musím říct, že se mi tenhle hardcore večírek moc líbil a rád se sem zase někdy podívám.

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek