Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - - REPORTY - - - - - - - - - - - -

Rock For People 2006, 2.díl

Rock For People 2006, 2.díl

04.-06.07.2006 Český Brod

autor: Jamal | 12. 07. 2006, 16:30:27 | návštěv: 2886 | reakcí: 0

Pohoda Energie Originalita Pivo Lidi Emoce, to vše se skrývá ve slově PEOPLE v názvu festivalu. Na začátku bych chtěl pochválit pořadatele za organizaci a sociální zařízení i když sprch a tekoucí vody mohlo být víc, ale záchodků bylo opravdu mnoho. Na letošním ročníku byly opět 4 pódia MATTONI MUSIC ZONE ve velkém bílém stanu hned vedle hlavních scén FIELD STAGE a STADIUM STAGE. Nad všemi pódii kralovala letos pojmenovaná GLOBAL STATION s nejlepšími DJs nejen od nás.


Třetí den začal opět nehorázným horkem. Kolem poledne jsme se s děvčaty rozhodli poslechnout si kapelku s názvem PANKIX. Na první pohled mě zaujala zpěvačka, jak vzhledem, tak svým hlasem. Nádherné výšky doplňovala pochodovým cvičením, někdy až trochu přehnaným, ale jako celek to bylo docela v klidu.

Na pohodové vystoupení navázala plzeňská kapela KUDY KAM. Z projevu této pohodové punkovky se mi do paměti vryla slova refrénu jedné písně: „Kozy, prdel, píča, ty si moje číča…“. Po téhle pohodovce jsem se zašli trochu zchladit a najíst.

Další na řadě byla belgická Malibu Stacy. Zpěvák dělal úžasnou show. Válel se po pódiu, skákal na bubny a nejvíc se mi líbilo, když skočil mezi lidi, trochu se mezi nimi prošel a zase se krkolomným způsobem vrátil zpátky.

Po jejich vystoupení, jak jsem se přesouval k Field Stage, začínal jsem rozpoznávat typ lidí v davu. Ano začínala americká HC kapela MADBALL. Při pohledu na kytaristy jsem pochopil význam slova Ball (balón) v názvu kapely. Prostě typičtí hamburgeroví Američani. Tím bych samozřejmě nechtěl snižovat jejich kvality. Tvrdý a syrový hardcore. Necítil jsem se tam zrovna bezpečně, tak jsem si šel dát sprchu a pak na FRAMES. Skvělé uvolnění po celém dni, trochu mi připomínali Coldplay, ale nechtěl bych je srovnávat. Zpěvák sem tam prohodil něco česky, protože se mu u nás tak zalíbilo, že tráví dovolenou na chatě ve Valašském Meziříčí.

Následovaly TŘI SESTRY, které s sebou na pódium přitáhli i bečku, ze které čepovali pivo, ale bohužel jenom pro první řady. Hned po úvodní písni následovalo sólo bubeníka Vrány, po kterém odhodil do davu své paličky. Písně jako Kovárna, Aida a Modlitba pro partu opravdu rozskákaly publikum.

Potom, co Sestry dohrály přídavek, jsem dostal chuť si trochu zaSKAkat. Na Field Stage začínali sanfranciští NEW YORK SKA JAZZ ENSEMBLE. Super, paráda, luxus, nic víc co bych k nim řekl. Byli opravdu skvělí, hlavně zpěvák se saxofonem. Po chvíli SKAkání jsem zaslechl bratia Slováky - HORKÝŽE SLÍŽE. „Vypadám snad jako buzerant?“… “Jooooooooo“, tak začínala u nás velmi populární píseň L&G song. Co dodat, slovenská obdoba Kabátů.

Pak jsem měl na seznamu ještě jednu kapelu s názvem STATUS PRAESENTS. Chvíli jsem musel poslouchat než jsem je trochu zařadil. Kombinace cajmrsk-metalu a zbytkových odnoží HC vytvořila specifický zvuk této kapely.

Poslední den jsme začali kapelou 5th ELEMENT. Rock-metalová kapela, hráli opravdu skvěle až na to, že by jim spíš slušel večerní čas. Další na seznamu byli UDG, vítěz Coca-Cola Pop Star z roku 2004. Z mého pohledu trochu komerční záležitost, ale na druhou stranu se z nich stala celkem slušná festivalová kapela.

Poslední odpoledne bylo věnované nejen americkému HC. Jako „předskokani“ nastoupili FOURTH FACE ze západu Čech. Následovali syroví FIRST BLOOD, po nich ještě syrovější AGNOSTIC FRONT a poslední „amíci“, nejsyrovější ze všech KILL YOUR IDOLS. Abych ale netrávil celé odpoledne ve společnosti HC kapel, odskočil jsem si na kapelku NIGHTWORK, od které mě zaujala Včelka Mája ve funky podání. Bohužel to byla jejich poslední píseň, tak jsem se vrátil na HC Field Stage.

Zrovna hráli metaloví KRUCIPÜSK. Po pár písních věnované naší vládě a panu Paroubkovi jsem si dal chvíli oddych, ke čemuž potom přispěla valašská kapelka uvedená stylem: „Přichází saxofon, Mňága a Žďorp. Myslím že to bylo poprvé co jsem slyšel zpívat skoro celé publikum. Jelikož jsme chtěli mít lepší místa na Divokého Billa museli jsme Mňágu opustit v nejlepším. Stálo to ale za to.

Divokej Bill sice začal hrát asi o patnáct minut později, ale myslím, že každému stačil hodinu a půl trvající koncert. Písně z nového alba se lidem sice líbily, ale přece jenom všechny dostala, jak říká zpěvák Vašek Bláha, „košilatá“ píseň Kladivo. Dále koncert pokračoval ve stejném duchu. Písně ze starších alb prokládané písněmi z alba nového.

Po koncertě jsem se s celým obrovským štrúdlem lidí přesunul k pódiu, kde zrovna začínala britská trip-hopová kapela ovliněna skoro všemi styly, připomínali trochu Massive Attack, ale měli svůj vlastní styl. O kom je vlastně řeč? Neznáte dokola omýlanou píseň Big City life? No přece MATTAFIX.

Poslední na Field Stage. Po nich už do kompletního seznamu zbýval pouze TLESKAČ. Bylo to ale bez šance. Do Mattoni Music Zone se vůbec nedalo dostat. Byl jsem vůbec rád, že jsem alespoň zdálky viděl a taky trochu slyšel plzeňSKOU orchestru, kterou si letos diváci na RfP doslova vydupali. Opravdu jak se říká, to nejlepší si pořadatelé nechali nakonec.

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek