Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - - REPORTY - - - - - - - - - - - -

PSYCHIC TV

PSYCHIC TV

9.11.2009, Exit-Chmelnice, Praha

autor: Jenda Satyr | 15. 11. 2009, 20:32:25 | návštěv: 2839 | reakcí: 2

Psychic people of the universe, to jsou Psychic TV, to zas byla dřina. Fucking psychedelic underground. Včerejší koncert na Chmelnici měl šťávu, protože Genesis P-Orridge je experimentátorská ROCKSTÁR peecha a umělec či umělkyně (jak chcete) v jedné osobě. Povadlé kozy, tlusté břicho, uplé džíny, bílé kozačky s kožíškem, blond paruka? Svůj emblém na triku a zlatý úsměv, co víc si přát. Ujeli jsme 330 kilometrů, do Prahy jsme dorazily v deset ráno, takže večer už jsme taky pěkně vypadaly. Zastávka v Blackpoint, nějaký ty cedla, zrovna poslouchám Cassiber, taky pěkný moták, dále calvados a hurá na Žižkov. Večer hlava jak střep a paměť jak rozstříhaný papír, takže mám-li psát o koncertě Psychic TV, budu stručný.

Když jsme stály před Exit-Chmelnicí, zíraly jsme. Vypadalo to jako kulturák v Mankovicích tam u nás, akorát že tady byly dveře polepeny plakáty s Henry Rollinsem nebo Vader, žádná Miss mokré tričko. Nahoře už to vypadalo líp, malé pódium, po černých stěnách zářivě bílé malby vlkodlaků a kentaurů, po stropech chodili padesáticentimetroví pavouci. Bar, kde se dalo pít i na stojáka, přesně jako v bufetu v Ostravě. Ale už dost! Zrovna přichází Josef Vlček. Wau!

Když jsme stáli dole na chodbě a nasávali marihuanový dým a pálenku, ani jsme netušili, že mezi nás vstoupili Psychici. Byla tak hodina před koncertem, po zkoušce si šli zabafat na vzduch a pokochat se úžasným a depresivním Žižkovem. Noční Praha. Haha. Škoda že nezůstali Slon s Danem, kteří coby správní industry fandové byli vybaveni ručními vrtačkami. Opět nahoře v předpeklí. Zatímco po mě pokukoval nějakej návrhář v kožešinových kozačkách, kterého jsem měl zprvu za člena kapely, já jsem sledoval nasvícené pódium s nástroji, na které se hrálo někdy před třiceti lety. Z ampliónů potichu hrála potichu nějaká Disco club music 80.let. Než se pomalu zaplnil sál, na jeviště nenápadně v tom hemžení nastoupili Psychici.

Zprava doleva bubeník, baskytaristka, uprostřed Genesis, za ním nejmladší členka-klávesy, flétna, pak kytarista vystřižený ze šedesátek - 2 muži a 3 ženy, nebo tři muži a dvě ženy, vyberte si. A než Genesis pozvedl svou dirigující paličku, udeřil na elektronický panel, zahoukala houkačka a rozjela se první skladba z alba Hell is invisible.... a tak to šlo až do konce.

Po prvním songu se spustila palba z kulometu, Genesis do nás díky Bohu imaginárně vystřílel celý zásobník, měl to v paži a fanoušci mu s povděkem tleskali, taky jsem tleskal, minul, ale ne pohledem. Následovala pocta Syd Barrettovi (ten, co vymyslel Pink Floyd), minimalistická opakovačka jedné jeho praštěné skladby z alba The madcap laughs a poté skvělý psychický cover další Sidovky Its no good trying. To už v publiku kolovaly jointy, kluci a holky se svíjeli v tranzu psychedelického rytmu i nerytmu, ti starší byli v pozadí. Zněly další písně z Hell is invisible. Byla to New york story... „Jó, jó, to je ubíječka,"slyšel jsem od dvojice před sebou.

Genesis se chopil tamburíny, půvabná klávesistka podchytila flétnu parádně naleštěnou, bubeník hrál tlustýma paličkama na kotle, věkem pokročilá basistka vytepávala pomalé hypnotické rytmy, jak to dělávali Velveti. Celá kapela teď vypadala jako Mimikry z majora Zemana. He said, she said, we said, she said. Pak  se dostalo na experiment, který jsem očekával. Genesis se konečně otočila zády publiku, přestal ukazovat zlatý chrup a chopil se bílé violy, elektrifikované přes různé krabičky a echa, hrané dvěma smyčci křížem krážem, děsivě skřípavý noise. Taky se tu objevila  pocta Velvet Underground a někde uprostřed koncertu se Genesis proměnila v paviána - nebo to byl šimpanz? Každopádně povědomý zvuk, který jsem zachytil na jednom ze starších alb, uvažuju o Mouth of the night.

Další hudební nástroj, kterým Genesis čaroval, byl mobilní telefon, který měl schovaný v růžové taštičce zavěšené na mikrofonu. Kouzlil a vyluzoval příšerné, ale za to působivé zvuky, potom se vrátila zpátky na zem a zase to byla poctivá propocená rocková kapela s mohutným zvukem a velkou obrazovkou. Jdu si dát panáka. Škoda, že neměli cédéčka, nechyběly ale jiné doplňky: nášivky, odznaky, svítící růžence s trojkřížem, které vyrobil bubeník, jak mi bylo zjeveno. Koupil jsem trika se svítícím znakem PTV. Jedno jsem věnoval sobě, kterému se líbila ta malá zpěvačka, druhé jsem daroval Hance, té se zas líbil bubeník.

Asi po hodině a půl skupina jak přišla, tak i odešla. THANK YOU VERY MUCH! Ještě před koncertem mi bylo řečeno, že budou hrát dvě hodiny - že by byli psychicky vytížení? Na pódium se už nevrátili ani po několikaminutovém ataku aplausů, potlesků, hvizdotu a vřeštění, až to vypadalo, že deska jede dál. Ti, kdo už nemohli hvízdat, začali dělat indiány, jako by chtěli návrat šamanů zpět na jeviště. Proč ne? Koncert byl i pro mě obřadem.

Někteří tvrdí, že Rock je už dávno mrtvej, ale než ho pohřbí, aby byl skutečně mrtvej, měli by zajít na nějaký koncert Psychic TV. Protože ten může mít hodně podob.

P.S.: zdravím Jakuba z Prahy, jinak z Kadaně, a jeho přítelkyni Kláru, studující architekturu. Seděli jsme spolu u stolu a pili calvados.


Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
val.k
24. 11. 2009, 17:36:07
dobřesto popsal satyre, já jsem si tu kapelu před rokem v roksy moc neužil, asi mi chyběli ty správné rockové povzbuzováky....()

pancíř
20. 11. 2009, 19:17:40
Saty díky za recenzi,škoda že jsem nejel,ale bohužel nejsem rentiér,tak se snad znovu objeví,třeba v Brně.

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek